close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Prosinec 2018

Drážďany 1018

16. prosince 2018 v 12:49 | honza |  Pojeď se mnou
Drážďany 2018
Konečně začala ta bílá zima, jedeme do nedalekých Drážďan prubnout další adventní trh . Je sobota 15.12. 2018, osm ráno , rovněž bílý Neoplán firmy HAPTOUR s Lubošem za volantem a taková malá partička zvědavých klientů . Bereme to přes Hrádek , tady nastupuje naše poslední kvarteto a už jedeme přes Žitavu a Bautzen směr dálnice č. 4. Abychom nezačali prohlídku Drážďan sháněním toalet , zastavujeme na benzínce a potom už jedeme přímo k budově Opery . Postavil ji pan Semper v roce 1841. Hrály se tu " kusy" Webera, Beethovena, Wagnera , Mozarta či Strausse , v roce 1869 vyhořela , znovu povstala do původní velkoleposti a fungovala až do toho zničujícího náletu spojenců v únoru 45. Město bylo srovnáno se zemí , po válce spadly Drážďany do sovětské zóny a díky tomu se vzpamatovávaly velmi, velmi pomalu . Trvalo třicet let , než mohly zaznít tóny prvních oper a dalších pět let , nežli se interiery dočkaly své původní krásy . Na Divadelním náměstí stoji socha saského krále Jana, katedrála a za ní už Festung , kdysi hrad , později zámek rodu Wettinů , ten ovládal tyto končiny až do konce první světové valky . Dnes tu je radnice a galerie . My ale pokračujeme . Po pravé ruce máme Fürstenzug , je to sto metrů dlouhý pás s historickými výjevy , kdysi freska , od roku 1902 obraz sestavený ze čtyřiadvaceti tisíc míšeňských kachlíků . Vede nás k FreauenKirche , k obrovitému kostelu protestantské církve . Po schodišti nahoru na terasu zvanou Brühlova , úplně vzadu je nová Stará synagoga , ta fakt Stará nepřežila Křišťálovou noc listopadu 38. Kdo má rád obrázky, může do Albertina omrknout kolekce umění 19. a 20. století , dá se vlézt i do Kunstakademie se skleněnou kupoli připomínající mačkadlo na citrón , vedle je Sekundengenitur , sídlo druhorozených , Johaneeum , muzeum kočárů, omnibusů a tramwayí , na protějším břehu budovy celnic , na Labi zaparkované výletní lodě a už jsme zpět u Opery a můžeme se rozeběhnout po starém městě za těmi vánočními dobrotami . Tržnice jsou barevné , ocingrlátkované a kupodivu a zaplaťpánbu krásně mlčenlivé , žádné rolničky , žádné dudlajdá , jenom svařáčci , punčíky , buřtíky , polévky a guláše a pochopitelně nezbytný fenomén poslední doby - trdelníky . Ale jsou tu i řemeslníci , pracují se dřevem , kovem i sklem , dá se u toho s horkým hrnkem pěkně očumovat . Ale asi hlavním cílem návštěvníků je slovutný Zwinger , jednak neuvěřitelně krásný zvenčí a jinak plný výtvarné nádhery .Den je dlouhý , vůbec není od věci zalézt někam do kavárny či cukrárničky a toho brátvursta překrýt kapučínem s čískejkem . Ale to máme za sebou zatím " jenom" Altštat . Když přejdete po rozkopaném mostě Augusta ke zlaté , jezdecké soše téhož , ocitnete se v Nojštatu a tam ta vánoční hitparáda pokračuje . Ta jejich Haupstrasse je takový náš Václavák a prostředkem , ve dvou řadách a pod platany /!/ , je to stánek na stánku a pochopitelně hlava na hlavě . Asi největší džob je ale štola . Sladká kynutá buchta prošpikovaná kandovanými ovoci v různých váhových kategoriích jde na dračku. Však tu má předlouhou tradici , býval to prezent pekařů panovníkovi , dnes se závodí v tom , kdo upeče větší obludu . Stávající rekord činí čtyři tuny ! A je tu večer , všechny ty slavné budovy jsou nasvícené , tu a tam hudou pouliční muzikanti , my se krásně načas scházíme před Operou , Lubošek už tu čeká s vyhřátým busem , nasedáme a jedeme domů . Hezké svátky a příští rok nashledanou , Honza
Komu:


Dudlajdá v Budyšíně

9. prosince 2018 v 8:51 | honza |  Pojeď se mnou
Dudlajdá v Budyšíně
Je druhá adventní sobota 8.12. 2018, v Liberci Na Rybníčku přistává žlutý bus s nápisem HAPTOUR , uvnitř už sedí klienti z Turnova a Hodkovic , za volantem Luboš, jede se do Bautzenu za historií a vánočními trhy. Po včerejším " chlejstanci" je nebíčko modroučké a ušiska nezebou , vyprávíme si o Lužických Srbech a o jejich vůli a odvaze přežít staletí v tom germánském obklíčení. Budyšín byl jejich hlavním centrem , majitelů se tu vystřídalo požehnaně , posuďte sami : Sasíci , Braniboři , Míšeňští , Poláci , Češi , Uhrové , Prušáci a Endéráci ! A přežili . Staré město je zakonzervované v mohutných hradbách a z nich trčí věže kostelů a strážních věžī . Parkujeme u sportovní haly , do hradební brány Schüllertore to je bratru deset minut , pár kroků a už jsme u WC ! Chvilka zdržení nás nezabije , hnedle za námi stojí katedrála svatého Petra . Je docela zvláštní , nemá rovnou osu , chór uhýbá doprava , ale ještě zvláštnější je to , že se tu v pohodě snášejí katolíci s protestanty , a to , prosím , už od roku 1524 ! Nad bránou arcibiskupského paláce je kuriózní plastika . Barokní kameník tu vytvořil postavy Boha Otce a božího Syna jako dvojičku , která se navzájem podpirá , jako by šli oba z velevydařeného flámu . Velkým stavitelem města byl i zeťák našeho Jiříka z Poděbrad Matyáš Korvín , město mu vděčí za rozšíření hradu Oltenburg i za mohutnou bránu , kterou se vchází na nádvoří . Dnes tu mírumilovně fungují Srbské muzeum a Národní divadlo , které jako jediné v Německu hraje dvojjazyčně . Z válečných trosek kostela Panny Marie povstala vodárenská věž, ještě pár uliček s prastarou dlažbou a jsme zpět u katedrály . Bautzen , nebo raději Budyšín je proslulým výrobcem hořčice . Však tu také místní patrioti mají hořčičné muzeum ! Hořčice ostré , ostřejší a nejostřejší jdou na dračku , je to takový nenáročný a sympatický vánoční dáreček . Vlastní tržnice , která začíná u radnice , je lákadlem pro jedlíky všech věkových kategorií , sakramentsky to voní , stánky nabízejí rafinované špízy , ty jejich braatwursty a kariwursty, zvěřinu ve víně , polévky , pečenou šunku a lahodný špíček, pro nemasojedy se tu líně povalují brambory v rozpuštěném sýru , nechybí ani pastičky na děti v podobě sladkostí, a protože je čas štoly , račte vstoupit a nakupujte. Na své si přijdou i milovníci ryb , krom slanečků v housce můžete " jít" i do ryb uzených, je libo úhoř ? A všude svařák , hrnky se zálohují , u pultíků postávají , pokuřují a klábosí konzumenti , převládá tu čeština . Komu ještě zbývají síly , může vyrazit na krátký špacír . Stačí sejít k řece Sprévě , ano té , která protéká Berlínem , ke kostelu svatého Martina , cestou si vyfotit Dům čarodějnic a potom jít parkánem , vpravo hradby , vlevo voda . Po starých schodech se dostanete k tomu , co zbylo z kostela svatého Mikuláše a jste na hřbitově Lužických Srbů . No a jsme zpět v centru , je nejvyšší čas zmizet v nějaké hospůdce , dát odpočinout zadkům a nohám , kafe tu mají moc dobré , s pivem je to horšī . Už se stmívá , tržnice se zalidňuje , všechno to blikotá ,herrnhutské hvězdy září do tmy, blíží se čas odjezdu . Pro nás ale ještě není konec , v Žitavě se nám do cesty postavil Kaufland , ta hodinka nakupování nás nezabije , a teprve když je i tahle potřeba uspokojena , mažeme do Liberce a dál . A dudlajdá ? Ani slechu ! A kam příště ? Co třeba takové Drážďany ? Rád se s vámi znovu uvidím ! Váš Honza