close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Září 2018

Magistři a magistry

30. září 2018 v 19:23 | honza |  Pojeď se mnou
Magistři a magistry
Píše se úterý 25.9. 2018 a na Mariánském náměstí v " Budějcích " nastupuje do dvou busů Scania to nejlepší z místního magistrátu . V tom našem sedí za volantem Luděk a doveze nás na Kateřinu před Rozvadovem , tam se vymění s Karlem a Jirkou a v této sestavě už to " doklepeme" až do konce . Německem i noční Francií jsme proklouzli jako po másle a v osm ráno už usrkáváme kávičku na poslední pumpě před Remeší . Město je poklidně po ránu vylidněné , máme klídek v katedrále Notre Dame , ve které proběhla celá řada královských korunovací , včetně té s nešťastnicí Johankou z Arku , která v ni hrála hlavní roli . Obdivujeme modrou vitráž Marca Chagala ve východní kapli , ale radujeme se i z abstraktních oken našeho Josefa Šímy , hrdost nás jímá i u jeho okenního kříže ve svatém Jakubovi . A potom jdeme k divadlu a dále na převelikou pěší zónu a tady dostáváme volno na šmejděni po bezpočtu obchodů zašitých v pasážích měšťanských domů . Paul je vyhlášená boulangerie s vynikající kávou , však jsme se tu skoro všichni sešli ! V jednu startujeme bus , naší další zastávkou je Eperney , ale ouha ! Systém jednosměrek a zákazů odbočení přesně tam , kam zrovinka chceme , z nás dělá štvance , motáme se stále v jednom bludném kruhu , nakonec voláme to heuréka a jsme na té nejbohatší ulici na světě , na Avenue du Champagne ! Míjíme paláce slavných rodin Mercier , Moët et Chandon či De Castellane , u nich se nám dokonce podařilo zaparkovat na dvoře a udělat si par exkluzivních foteček . Ale odměnou nám potom byla veleromantická cesta vesničkami mezi vinohrady do Ludes . Zde sídlí firma Canard & Duchesne a my tu máme zamluvenou prohlídku jejich sklepů . No řekněte , komu se poštěstí chodit za sympatickou Aurelií mezi miliony lahví šampaňského moku v podzemních chodbách vykutaných člověkem v křídovém masivu ! Ochutnáváme růžáček brut a čiré šáňo demi sec . Znovu se noříme mezi nekonečné vinice Remeškých hor a naší konečnou pro dnešek je hotel B&B v Chalons en Champagne a společná večeře . V krásném prostředí restaurace Au Bureau baštíme paštiku zapečenou v listového těstě , krůtí směs na houbách a duo dvou šlehaček .
Po dobré snídani sedáme do autobusu a je před námi druhý den poznávání východní Francie . Nazvěme dnešek dnem dlouhých přejezdů . Máme to lán světa do Nancy , opustili jsme svět malebných vinohradů a jedeme po placce mezi sklizenými lány obilí , ale dá se to vydržet , trochu " vaříme " a v deset jsme v Nancy . Podařil se nám malý zázrak , z busu vystupujeme přímo u zlacené brány vedoucí na Place Stanislas . Jsme v samém pupku tohohle krásného města , kolem nás honosné paláce , Vítězný oblouk , za ním gotický kostel St Epvre , na druhé straně klasicistní katedrála ND , prostê jedním slovem , je to tu okouzlující ! Ale musíme dál . Tlačí nás čas , zastávku u skály Dabo demokraticky rušíme , a udělali jsme dobře , ve Štrasburku musíme zaplatit lístky na loď do 15.00 , jinak nám propadne rezervace . Bylo to o " prsa vietnamské ženy " ! Máme ale o to víc času pomazlit se se starým městem , pěkně si pofotit tu jejich červenou katedrálu a zapojit se do neuvěřitelného pouličního kvasu . A jdeme se nalodit ! Plavba po řece Ill je půvabná , všechno to krásně obstarožní vidíme z první , hrázděné domy se záplavou muškátů , hospodu pod jediným platanem , staré kostely , můstky a strážní věže . A pochopitelně i ty slavné evropské instituce . Máme ještě hoďku volna , strávíme ji v uličkách za katedrálou , jsme součástí toho hemžení a je čas i na kafčo nebo pivko . Vracíme se k busu a jedeme bydlet na kraj města do sympatického hotelu Roi Soleil a povečeřet do nedaleké hospody L ´Autentic . Podává se " utopenec se sýrovým čapím hnízdem , kuřecí směs se špeclemi a zmrzka .
Snídáme opět kvalitně , hurá za zážitky ! Zážitkem už je jenom cesta mezi vinohrady , po pravé ruce pohoří Vogézy , tu a tam polorozbořený hrad , vše zalité sluncem . Vesnice se předhánějí v malebnosti , traktůrky s valníky s vínem nás trochu zdržují , ale nikam nepospícháme , za chvíli už se škrábeme do kopců a vystupujeme u hradu Haut Koenigsburg . Je masivní , postavený z červeného pískovce , je obrovský a je obklopen lesy a ta panorámata ! A teprve teď přijíždíme na Route des Vins , nádhera všech nádher ! Naším dalším cílem je fromagerie Haxaires , vyrábí se tu sýr Munster , prohlížíme si provoz , ale hlavně mohutně ochutnáváme a ještě mohutněji nakupujeme. O pár kilometrů dál je městečko Kaysersberg sestavené z barevných hrázděných domů , muškátů a plyšových čápů . A nad tou vší krásou jsou vinice a ještě nad nimi trosky středověkého hradu , a v hospodách podávají choucrout , místní specialitu ze zelí , uzenin a brambor . A ještě toho nemáme dost , zastavujeme ve vinotéce pana Dietricha , alóbrž tu máme rezervovanou ochutnávku alsaských vín . Pan šéf nás odborně provedl problematikou vinařství a potom následovaly čtyři vzorky těch věhlasných místních víneček. Skoro konec je v Turckheim , opět hrázdění , kašny a muškáty a jedeme bydlet . Jsme tentokrát ve dvou hotelích , část znovu v Roi Soleil , večeře plná masa .
Po opulentní snídani jedeme pro zbytek osazenstva a vyrážíme poznávat Colmar . A že je co poznávat ! Město je nádherné , církevní památky ční nad střechami hrázděných domů , v nich jsou prodejny hlavně suvenýrů a jídla , tady věru nikdo hlady nezahyne , okna přetékají muškáty , ve čtvrti Malé Benátky se na můstcích tlačí lovci obrázků , pod nimi plují lodičky s usměvavýma lidičkama , tržnice je správně francouzsky pestrobarevná . U katedrály St Martin , mimochodem krystalicky gotické , máme spicha a jdeme společně k autobusu , abychom přejeli k naší úplně poslední štaci . Čeká nás perníkový dům . A ten stál za to ! Stál i za tu hodinku čekání v krásné vesnici Gertwiller , která je složená ze samých sklípků , jistěže jsme si jeden našli a rozloučili se s alsaskými vínečky . A perníkový dům ? Prošli jsme s povídavým majitelem provoz , ochutnali všechny vzorky , potom nás čekala neuvěřitelná expozice starých výrobních předmětů a ve finále nákup dobrot v butiku . A to je konec našeho šampaňsko - lotrinsko - alsaského putování . Klidně se s vámi svezu i příště , ahoj váš Honza
Vepřové nožičky à la St Menehoud
Očištěnou a rozpůlenou vepřovou nožku osol a opepři na řezu , vlož bobkový list a obě půlky svaž provázkem . Vař v osolené vodě se zeleninou na malém plameni klidně celou noc . Vyndej , odstraň provázek a bobek a ještě horké důkladně obal v chlebové strouhance . Ulož do chladna a večer ugriluj dozlatova na mřížce nad pekáčem s vodou .
Šampaňská šunka
Uvař uzenou krkovici / 1,5 kg / v mírně osolené vodě se zeleninou do měkka . Ještě horkou ji polož do pekáče a zalij celou lahví " Bohemky " a dej upéct do rozpálené trouby. Až se šáňo odpaří , podávej . Oba vývary použij jako základ na polévku.
Alsaské kuře
Na pánvi prohřej kysané zelí s rozkrájeným špekem . Kuře vytři česnekem a solí a dutinu nacpi připraveným zelím a zašij . Posol a popepři , pokryj vločkami másla , podlij pivem a dej odkryté péct do trouby . Ptáka rozporcuj a podávej zelí jako přílohu .
Křehké těsto
Dej dvojnásobek váhy hladké mouky nežli tuku / osminka másla = čtvrt kila mouky / , přidej tři lžíce studené vody , mírně osol a vypracuje hladké těsto Zabal ho do fólie a dej na hodinu odpočinout do lednice .
Lotrinský koláč
Těsto rozválej a vmáčkni do vymazané formy na pizzu . Na kostičkách slaniny ohřej nakrájený pórek a polož ho na těsto . Dva kelímky créme freche smíchej s třemi vejci, osol a opepři a nalij na pórek . Posyp hustě sýrem / klidně i nivou / a dej zapéct do trouby .
Francouzské těsto na slaný i sladký štrůdl
1/4 kila hladké mouky , jeden netučný tvaroh a jednu heru osol a rukama zpracuj v hladké těsto . Zabal do fólie a dej do lednice na hodinu odpočinout . Rozválej na dva pláty a potom už je to na tobě , co do něho . Rukáv potři vejcem a dej péct
flegl.jan@icloud.com

GNA

23. září 2018 v 8:56 | honza |  Pojeď se mnou
GNA
Ta záhadná zkratka znamená Gymnázium nad Alejí , sídlí v Praze na Petřinách a rozhodlo se vyjez za zážitka vpravdě nevšedními .
. Je pondělí 17.9. 2018, nekřesťanská šestá hodina ranní , jede se do Německa , Francie , Švýcarska a znovu do Němec . Ale pěkně popořádku . Dopravci se jmenují Lenet , jsou to GNA
Ta záhadná zkratka znamená Gymnázium nad Alejí , sídlí v Praze na Petřinách a rozhodlo se vyjet za zážitky vpravdě nevšedními . Je pondělí 17.9. 2018, nekřesťanská šestá hodina ranní , jede se do Německa , Francie , Švýcarska a znovu do Němec . Ale pěkně popořádku . Dopravci se jmenují Lenet , jsou to Tomáš s Vasylem a přijeli z Varů . Na Rozvadově snídaně u Donaldů a potom chceme dorazit do místa našeho prvního zastavení , do Spayeru , non stop . Ale ouha ! Německá dálnice se opravuje , párkrát stojíme v kolonách , ale nakonec parkujeme u Muzea IMAX a jde se na prohlídku technikálií . Venku jsou ty obrovité exponáty jako třeba Jumbo , Antonov , lodě a ponorka , uvnitř potom expozice , která je určena pro velké i malé kluky , ale to je takový výraz , který patří pochopitelně i holkám . Zbylo i trochu času na procházku starým městem , vždyť se tu pyšní úžasnou katedrálou z červeného pískovce , je přímo krystalicky románská a nádherně prázdná , vše vyniká v původní kráse . A navíc , právě tady si bral děcko Karel IV . za manželku také holčinu Blanku z Valois ! A potom jedeme zkratkou , vpravo Vogézy , do Štrasburku . Abychom nemuseli nervózně koukat na hodinky , začínáme ubytováním ve zcela novém hotelu Premiére classe na okraji města a teprve poté vyrážíme za zážitky . Štrasburk je nesmírně živé město , je kouzelný podvečer , všude mraky lidí , hospody přímo přetékají a katedrála Notre Dame je sice už zavřená , leč zato přímo fantasticky nasvícená zapadajícím sluncem . My nasedáme na loď společnosti Promenades en Bateau a plujeme si to po řece Ill oklo hrázděných domů , starých kostelů , ale i paláců , komentář nám jde pěkně do sluchátek a ten náš " šíf" zajíždí až k budovám evropských politických institucí . V pelíškách jsme těsně před desátou .
Po dobré snídani nakládáme , je před námi výlet do Švýcarska. Ale napřed musíme projet celým Alsaskem a je to paráda . Ty hory vpravo jsou Vogézy , od půlky jsou zalesněné a na kopcích stojí hrady , třeba Ramstein nebo Haut Königsburg , a tam, kde nejsou lesy , roste vinná réva . Jsme v kraji věhlasných víneček. Pod vinohrady jsou vesnice a městečka s hrázděnými domy a záplavou muškátů a nad tou nádherou krouží čápi . Ale to všechno nevidíme , leč teď už víme , že tomu tak je . To viditelné vpravo je Colmar , nejdražší drahokam na alsaském diadému . Těsně před Basilejí přejíždíme hranici se Švýcarskem , krajina se dramaticky mění , jsme v horách , na loukách krávy , i města , která míjíme , jsou jiná . Před polednem už čůráme v Bernu , fotíme si medvědárium se třemi kousky huňáčů a jdeme přes most Nydeggbrücke do uliček starého města . To je ideální při mizerném počasí , neb je celé v podloubí . My ale máme krásně , i tak si to tu užíváme . Katedrála , strážní věže , radnice s podloubím i v patře , Bundeshaus , sídlo švýcarského parlamentu , to vše je hluboko pod námi obklíčeno čisťoučce modroučkou řekou Aare . Náš program ovšem pokračuje , jedeme mlsat ! Po hodince jízdy vjíždíme do velehor , fakt ty kopce kolem nás už vzbuzují úctu , parkujeme v Broku u továrny Nestlè . Vyrábí se tu několik druhů čokolády značky Cailler a my máme šanci se velmi didakticky dozvědět vše , co se týká okolností jejího vzniku . Ochutnávka je nečekaně velkorysá , následuje nákup v místním butiku a přesun do nedaleké vesnice Gruyère , se sluchátky u ucha se kocháme češtinou , kravička Třešínka nás provádí celým procesem výroby tohoto světového sýra . Sjíždíme k nekonečnému jezeru Leman , my mu říkáme Ženevské , míjíme olympijské Lausanne a ubytováváme se na francouzské straně Ženevy opět v Premierce .
Dnes máme před sebou sice jednoduchý , avšak velenáročný program . Nedaleko od hotelu je CERN . Ano je to ten urychlovač částic , kolektivní dílo mnoha zemí včetně té naší , vždyť všichni užíváme technologie , na jejichž vylepšování se tu pracuje . Začínáme v Glóbu , obrovské polokouli pokryté dřevěnými rošty , uvnitř je interaktivní dvorana , kde si šikulové mohou vyzkoušet a ověřit všechny ty fyzikální zákonitosti o vzniku a pohybu částic . Nedaleko je mikrokosmos , tam je ta " roura" rozpitvaná a zase se ti , kteří tomu hoví, mohou vydat do světa protonů a neutronů . Celý ten areál zaměstnává nepředstavitelnou masu lidi , ti se musí někde najíst a my máme to privilegium nandat si v ohromné jídelně na talíř to co oni . Odpoledne ještě popojíždíme naším busem po areálu a již s místním průvodcem se účastníme prohlídek a přednášek tam , kam se normální smrtelník jen tak nepodívá . Přejezd do Ženevy je nekonečný , tisíce aut a všechna naším směrem . Ale nakonec parkujeme u památníku ženevských měšťanů a jdeme si zakličkovat do uliček starého města . Katedrála svatého Petra je ukázkou přechodu od slohu románského ke gotickému , na nádvoří středověké radnice se dozvídáme , že právě tady vznikla Ženevská konvence , hned naproti je Arsenal s děly z Napoleonských válek , a kličkujeme dolů a jsme na hlavní třídě a stíháme ještě otevřený supermarket Coop , musíme se zásobit na cestu , noční přejezd bude nekonečný . Nad Ženevou se stmívá , parníky troubí , vodotrysk netryská , ruch neutichá a my se vydáváme do Mnichova .
· Pokud nezastavíte po čtyřech hodinách jízdy u pumpy v St Gallen , máte další šanci až šedesát kilometrů před Mnichovem ! Ale přežili jsme a do bavorské metropole jsme do klouzali dosud neprobuzeným městem těsně před šestou a zaparkovali na ulici u Deutsches Muzea . Ještě hodinka spánku a jde se na průzkum Altstadtu . Vstupní brána , Stará radnice , Nová na Marienplatzu , Frauenkirche a Rezidenční čtvrť a vracíme se kvůli návštěvě největšího technického muzea na světě . Munumentalistická budova z roku 1925 je naplněna technickými disciplínami s pedanticky německou důkladností , ale klobouk dolů , kdo chce , ten si tu užije . A máme volno , a protože už město známe , žádné bobky , jde se courat ! Odjíždíme načas a v Praze jsme též tak , jak jsme si předsevzali . Tak zase někdy příště ! Ahoj průvodce Honza

Komu:
honzaflegl@post.cz

gympl

9. září 2018 v 15:19 | honza |  Pojeď se mnou
Gympl
Ústí nad Orlicí
Gympl z tohoto pěkného města se nemůže nastěhovat do rekonstruovaných částí , výuka se odkládá , hurá do Paříže ! Za volantem Bovy se střídají Pepa s Vítkem , bus je naplněný po okraj a uhání s námi přes Prahu a okolo Plzně pěkně k hranicím . "Zhasnutým" Německem projíždíme bez zádrhelů a krátce po šesté už si čistíme zuby na poslední pumpě před Pařîží . Provoz do jindy zasekaného města je dnes příjemně plynulý , míjíme Mitterandovu knihovnu , pyramidu v parku Bercy , po levém břehu už můžeme obdivovat slovutnou krásu katedrály Notre Dame , tečujeme Latinskou čtvrť a už tu je Pont Neuf , což v jazyce Franků znamená most Nový , i když je mezi mosty v Paříži tím suverénně nejstarším . Na protějším břehu máme obrovitý Louvre , na tom našem zase muzeum Orsay , sem se ještě dnes vrátíme , a už konečně vidíme " Starou dámu ", jak Frantíci mazlivě přezdívají tu fantastickou věž pana Gustava Eiffela. Vystupujeme na Martových polích a jdeme k nové vstupní bráně na staveniště , kde stále ještě probíhají práce na skleněné stěně kolem dokola , které trvají už déle než vlastní stavba toho třísetmetrového kolosu . Je pod mrakem , ale pohled z té výšky na překvapivě světlé , nekonečné město pod námi je fascinující ! Do přístaviště společnosti Bateaux Mouches je to dvacetiminutová procházka , usedáme na palubu lodi a necháváme se sunout po hladině Seiny prostředkem města , kterého se už pomalu přestáváme bát . Pod kaštany kráčíme k načančanému mostu Alexandra III. a za chvíli už jsme před bývalou budovou Orleánského nádraží , dnes v ní sídlí Musée Orsay , jedna ze světově nejvyhledávanějších pinakoték . A že je na co koukat ! Vždyť my patříme k těm šťastlivcům , kteří si mohou zblízka a v klidu prohlédnout díla takových mistrů štětců , jakými byli pánové Monet , Manet , Renoir , Van Gogh a další . Po tomto velekulturním zážitku se scházíme u našeho kovového nosorožce a přecházíme po lávce pro pěší do úžasně nakvetlých Tuilerijských zahrad . Jimi se dojde k Louvru , ale protože to s dávkou kultury pro dnešek nehodláme přehánět , jdeme si zatím prohlédnout podzemní zázemí nejvyhledávanějšího muzea na světě . A taky poprvé jedeme metrem ! Na jeden přestup na Lyonském nádraží se přesouváme do čtvrti Bercy a hup ! Jsme v našem busu a unavení jedeme vstříc našim postýlkám a sprchám hotelu Formule jedna v končinách , které se nazývají Villemomble .
Po snídani se vracíme do centra okoštovat konečně město samotné . Vždyť doposud jsme byli na atrakcích , tep velkoměsta nám zatím unikal . Z okének busu sledujeme ten jitřní cvrkot obchodníků a hospodských , jedeme totiž od Place Nation k Bastile , tady to fakt tepe . Na druhém břehu potom vystupujeme u mohutného Pantheonu s ostatky velkých francouzských mužů a sestupujeme zadem uličkami ke katedrále Notre Dame . Za chvíli jsme uvnitř chrámu spolu s davem zvědavců , a jakoby nás pánbíček měl rád , zrovna v tu chvíli se rozpršelo ! Sraz máme pod ocasem koně Karla Velikého a už zase suchou nohou si vykračujeme světem hospod a kaváren na levém břehu , míjíme zbytky římských lázní , slovutnou Sorbonu a najednou jsme v oáze klidu v Luxemburské zahradě . Nad námi už je modro , to je dobře , ta záplava kytek se nám náramně dobře fotí . A jsme zpátky v busu a načínáme naše putování z jiného soudku . Po té květinové idylce stojíme s asi tisícovkou dalších nebožáků v klikatící se frontě na nádvoří ve Versailles . Ale nakonec jsme uvnitř a máme tak možnost užasnout nad sebeprezentací jednoho panovníka - krále Slunce Ludvíka XIV . Okázalá nádhera vypovídá dostatečně o způsobu života na dvoře tehdy nejmocnějšího panovníka Evropy . Ještě ale náš den nekončí , z toho Velkého století se přesouváme do moderní současnosti , jsme mezi skleněnými mrakodrapy čtvrti La Défense . Večerní sluníčko nám všechny ty lesklé plochy krásně nasvítilo , i jsme si hezky zanakupovali a už je před námi pouze návrat do hotelu pátečně auty narvanou dálnicí.
Poslední snídaně , balení a nakládání , v půl deváté opouštíme nás dočasný domov . Je kouzelné ránko , prázdnými silnicemi jsme za chvíli u Louvru . Je to tak dobře , fronta se teprve formuje , za půl hodiny bude hůř . Noříme se do toho muzejního bludiště , na prohlídku máme skoro dvě hodiny . Abychom si Paříž užili " do poslední mrtě " , jdeme se ještě mrknout do parku Palais Royale hnedle vedle slavné Comédie française a dál potom do míst , kde stávaly haly tržnice , která živila celou metropoli . Dnes je tu podzemní město nadupané kšefty všeho druhu . Už jenom přes ulici stojí slavný kulturák " Pompidou" , a my chápeme , proč nadzvihl tolik staromilců . Společné foto se dělá před roztomile prdlou fontánou Stravinskij s kulisou gotického kostela . U katedrály si dáváme volno a jdeme na metro . A tady začíná dobrodrůžo . Narvané vlaky jezdí v osmiminutovych intervalech , nejsme schopni se do nich dostat najednou , jedeme po skupinách a aby té legrace bylo víc , podělalo se signalizační zařízení a nastal totální kolaps . Čast nás vystoupila na místě určení , ale dvě partičky musely vystoupit na trase a pochopitelně každá jinde ! Ale konec dobrý , všechno dobré , jsme opět pohromadě a můžeme si vystoupat na kopec Montmartre k dominantní bazilice Sacré Coeur na jeho vrcholu . A jsme znovu v metru , bez problémů se dostáváme na Champs Elysées k Vítěznému oblouku , zrovna se u něho šikují stařečci v uniformách k nějaké parádě . Metrem , jak jinak , se přemisťujeme do Latinské čtvrti a je před námi večeře . Pětadvacet odvážlivců rozšířilo rodinu žabožroutů , šnekožroutů a mušložroutů ! Úplné finále na nás ale čeká na střeše montparnasského mrakodrapu . To nekonečné město , ve kterém jsme strávili krásné tři dny , je rozsvícené , všechny památky mají svou vlastní iluminaci , nejkrásnější je ale stejně Eiffelovka a ta když se v deset rozbliká tisícovkou žárovek , nám dává " pápá" , ráda vás znovu uvidím ! A já taky , ahoj váš Honza
Pařížská cibulačka
· Na oleji osmaž dohněda na kolečka nakrájené cibule . Uvař silný vývar z kostí a zeleniny , osmaž na plátky nakrájenou bagetu . Do zapékací misky dej osmaženou cibuli , opepři ji , zalij vývarem a přidej půl skleničky bílého vína , navrch poklaď topinky a celé zasyp nastrouhaným eidamem . Dej zapéct do trouby , až sýr zezlátne, podávej .



Rychlá odpověď