close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Srpen 2018

Dobří holubi

27. srpna 2018 v 11:31 | honza |  Pojeď se mnou
Dobří holubi na Hlaváku
No fakt , tolik známých váří , tolik srdečných úsměvů před sedmou večer ! Jsou to klienti GEOPSU , kteří neváhají sdílet nepohodlí busu s vidinou zážitků z kategorie nezapomenutelných . Je úterý 21.8. , jedeme do Normandie . Bus je fialová Setra s Pavlem a Vaškem za volantem , nabíráme ještě dva Plzeňáky a uháníme k hranici . Průjezd Německem je bezproblémový , to samé platí i pro Francii , na dvě čůrpauzy můžeme začít realizovat program prvního dne . Abychom se vyhnuli dopoledním masakrům v Paříži , volíme severní cestu , sice pomalejší leč mnohem plynulejší . Z Remeše míříme na Soissons , poté Compiegne , Beauvais , Gisors a šup ! Máme tři čtvrtě hodinku k dobru proti oficiálnímu itineráři . Jsme totiž v Giverny , u růžového domečku se zelenými okenicemi v kouzelné květinové zahradě . Dům zakoupil v roce 1883 pan Claude Monet , zvelebil jej , vytvořil si tu ateliér , obklopil se věcmi , které měl rád , hlavně japonskými tisky , ze zahrady udělal kvetoucí fantazii a aby toho nebylo málo , přikoupil pozemek s řekou Eupt a stvořil na něm variantu japonské zahrady s jezerem , můstky , bambusy , smutečními vrbami , ale hlavně s hladinou plnou bíle a červeně nakvetlými lekníny . Nádhera ! Asi půl hodiny jízdy stačí k tomu , abychom si zacestovali v čase a octli se ve století dvanáctém . Richard Lví Srdce právě obdivně hledí na svůj výtvor - hrad Gaillard . Postavil jej za pouhý rok a měl být nedobytný . Jenže . Ledva zesnul , jeho bratr Jan hrad neubránil a Francouzi jej zdolali tou nejsmrdutější cestou , přes latríny ! A my si fotíme ty masivní trosky nad meandry Seiny . Den ještě nekončí , bus opouštíme v Rouenu u řeky a jdeme se mrknout na kostel St Maclou . Je obklíčený ze všech stran hrázděnými domy , interier je velice strohý . Morové pohřebiště Aitre de St Maclou je v totálnî rekonstrukci , pokračujeme ke kostelu St Ouen . Ten je kamenným svědkem slávy vévodství , které co do rozsahu a organizace nemělo tenkrát obdoby . U katedrály chápeme , proč její fasádu malíř Monet tolikrát ztvárnil . Je jakoby z kamenného krajkoví . A máme volno , v uličce pod orlojem je živo , zapojujeme se a u kostela Johanky z Arcu se znovu scházíme a společnê jdeme na nádraží a příměstskými vláčkem se přesouváme do našeho hotelu.
Ryba v křenovém sosu
Rybí podkovy osol a obal v hladké mouce smíchané s mletým novým kořením . Opeč na másle a vyskládej do pekáčku na pečící papír . Zalij smetanou , deset minut zapékej v rozpálené troubě , na dalších deset minut zasyp strouhaným křenem a dopeč .
Hotýlek se jmenuje v překladu "Snídaně" a nutno podotknout, že dostál svému názvu, krom obvyklé nabídky máme ještě sýreček a šunčičku ! Míříme vnbitrozemím k moři. Ach, ty jejich bokáže ! Statky ohraničené metrovými valy, na nich staletá dubiska s vytaženými kořeny a jinak všude pole se sklizeným lnem. Vystupujeme ve vesnici Veule les Roses. Přicházíme k prameni řeky Veule, je to jakýsi močál celý porostlý řeřichou, po pár meterech už je to slušný tok a my kráčíme po proudu kolem půvabných chalup s doškovými střechami až k jeho ústí do moře ! Komu se tohle může přihodit ? 5eka totiž měří pouhých dvanáct set metrů ! Moře, vlastně Kanál La Manche, je zelinkavé, kam oko dohlédne ty krásné, křídové útesy a na hladině plachetnice, mňam ! Vracíme se v protisměru a míříme do Fécamp. Rybářský přístav proslavený lovem tresek a sleďů je dnes letoviskem, my začínáme v novogotickém paláci Alexandra le Grand. V patře jsou sbírky obrazů, předmětů ze slonoviny, starých zámků, dole v suterénu můžeme částečně rozklíčovat složení místní Benediktýnky, ale jeno částečně, další byliny nám jsou zatajeny. Kolem prastarých sudů a destilačních mašin z mědi se dojde do degustační místnosti, košt máme v ceně vstupenky. Na promenádě u moře to fičí, rackové se nám chechtají a loudí, ale ty pohledy ! A ještě lepší podívanou nám poskytne nedaleký Etretat, lázně z kraje minulého století, domy s masivním hrázděním, jediná ulice plná lidí, moře je rachotivé, vpravo i vlevo ty známé útesy a všude voní palačinky. Den u moře už končí, vracíme se přes Allouville, vesničku, kde mají tisíciletý dub s kostelíkem v koruně. Ale mají tu i retro hospodu, v ní paní Dominiku a my jí děláme nečekanou tržbu, klopíme do sebe calvados ! Ještě krátká fotozastávka u pomníku na Latham 47, dvouplošník, který odlétl zachránit ztroskotanou vzducholoď Italia, leč nedolétl.V Rouenu je avízovaná světelná , na fasádě katedrály se mají promítat všechny Monetovy variace, ale ne a ne se setmít, vzdáváme to a jedeme domů.
Sobí " lejno "
Maso v celku / kotle tu , krkovici , krůtu .../ osol , opepři a potři dijonskou hořčicí , vlož do pekáčku , do dvou třetin zalij šlehačkou , přidej rozkrájené jablko a dvě palice neoloupaného česneku , přikryj alobalem a dej do trouby péct na hodinu a půl na 180. Maso vyndej a naporcuj , omáčku propasíruj a podávej s knedlíkem 4-3-2-1
Loučíme se s naším hotýlek křupavou a drobivou snídaní a jedeme poznávat . Zastavení první je přímo na břehu Seiny . Jsme totiž v přívozu a plujeme si to přes mohutnou řeku a po silničce kráčíme k tomu , co zbylo z kdysi mohutného a věhlasného opatství Jumiége . Normani jej nejprve zdecimovali , s přijetím křesťanství ho opravili a učinili z něho duchovní centrum celého vévodství , přežilo reformy , ale nepřežilo běsnění té jejich Revoluce , fotíme si " střeva" budov , ale i to , co zůstalo , je dechberoucí . Stejně úžasná je ale i projížďka po Route des Chaumiers , což znamená cesta Došků . Hrázděné domy s doškovými střechami , na nich kosatce , zahrady s jabloněmi , fakt paráda ! Potom máme na pořadu dne dva super mosty . Tím prvním je Tankarvilský , zavěšený na nosných lanech nad řečištěm hluboko pod námi , tím druhým je Pont de Normandie , veledílo francouzských inženýrů . Děláme půlhodinovou pauzu , fotit můžeme z rampy , za chvíli už jako mravenečci šplháne nahoru a sjíždíme do roztomilého přístavu Honfleur . Kdysi přístav pirátský , dnes prvoligová turistická atraktivita , břidlicové domy , stará strážnice , dřevěný kostel svaté Kateřiny a jinak hospoda na hospodě a všechny voní po pečených rybách . Musíme se ale pohnout dál . Ještě nám chybí prohlídka Caen - metropole kraje Calvados . Parkujeme přímo pod katedrálou svatého Petra , jdeme se na město mrknout z hradeb hradu Viléma Dobyvatelé . Jsme totiž v jeho sídelním městě , za to , že si vzal za ženu svou sestřenici Matyldu , uložil papež oběma jako pokání vystavět dvě opatství - Mužské a Ženské , obě v gigantických rozměrech . Bydlíme v hotelu B&B .
Crépioux
Jeden hrnek hladké mouky smíchej s hrnkem plnotučného mléka , přidej dvě vejce , sušené droždí a špetku soli a umíchej lívancové těsto . V kastrolku nech zkaramelizovat nakrájená jablka . Na máslem vymaštěnou pánev nalij polovinu těsta , pokryj jablky a zalij zbytkem těsta . Přikryj druhou , stejně velkou pánví . Peč až do zezlátnutí spodku , pánve šikovně otoč a dopeč z druhé strany .
Normandský štrůdl
Jedno máslo / heru / , jeden tvaroh a čtvrt kila hladké mouky spoj v těsto , zabal do fólie a dej do lednice ztuhnout . Rozděl na poloviny a z každé vyválej plát , pokryj jablky s cukrem a skořicí a zaviň do šálu . Potři vejcem a dej péct dozlatova do trouby .
Oba pokrmy klidně dělej i naslano !
Ráno máme trochu naspěch , snídaně se podává až od půl osmé , a my musíme být v Arromanches v muzeu Vylodění už v devět ! Ale stíháme , přijeli jsme načas a začínáme úžasným filmem v češtině o stavbě Morušového přístavu a prohlídkou muzea . Z okolních kopců máme vyloďovací pláže jako na dlani , moře je živé , zbytky kesonů trčí z vln . Ještě nás čeká krátký přesun do Colleville , tady krváceli američtí kluci , hřbitov je plný sešikovaných bílých křížů . Z toho až běhá mráz po zádech ! Cestou do Bayeux zastavujeme u ohromného obchoďáku Leclerq a nakupujeme si dobroty domů . Odstavujeme na devět hodin náš bus , řidiči míří do hotelu a my do Institutu Viléma Dobyvatele podívat se na světový unikát. Čísi přešikovné ruce vyšily do sedmdesáti metrového plátna " komiks" o tom , co předcházelo bitvě u Hastings 1066 a co následovalo po ní . Strhující příběh má osmapadesát obrazů , je zaplněn postavami v pohybu , spoustou koní a dalších zvířat , a to , prosím , vzniklo již deset let po události ! V Bayeux mají také naprosto úžasnou katedrálu Notre Dame a Memorial na památku událostem z června 44 , to vše ještě chceme vidět , potom nás čeká společná večeře. Muzeum Bitvy o Normandii je jedním slovem fantastické ! Ale už je čas večeře , obsazujeme první patro v kouzelné retrohospodě Assiette Normande a pochutnáváme si na terince z vepříka , na krůtě na smetaně a na jablčném koláči se zmrzkou . Po desáté sedáme do pelíškü v našem busu a je před námi předlouhá cesta domů . Tak zase někdy příště , stávající i budoucí holoubci , ahoj Honza
Sálát cauchois
Uvařené a na plátky nakrájené brambory smíchej s ořezanou a na kostičky nakrájenou kůrou z camembertu , přidej najemno nakrájený řapíkatý celer , crème freche a lžičku dijonské hořčice , osol , opepři a zakápni citrónovou šťávou . Promíchej a na talíři ozdob nudličkami šunky a plátky tvrdých hlaviček syrových žampionů .
Řeřichová polévka
Spař v horké vodě listy řeřichy / rukoly , srdíček salátu , špenátu / a dej je vychladit do studené vody . Na másle v hrnci opeč do sklovita na jemno nakrájenou šalotku , zapraš lžící hladké mouky a usmaž světlou jíšku . Zalij zeleninových vývarem a vlož listy zeleniny . Přidej okrájený camembert a vše provař 20 minut . Rozmixuj tyčovým mixérem , nalij do misek , do každé porce dej navrch lžičku zakysané smetany několik kostiček krutónků .





Hlavák

20. srpna 2018 v 12:02 | honza |  Pojeď se mnou
"Hlavák " 6.8. 2018
ve 22.00 , před Fantovou kavárnu je shluk lidí se zavazadly na kolečkách , jsou to klienti CK GEOPS , kteří si pro prázdninové povyražení vybrali zájezd hnedle do tří francouzských regionů - do Franche Comté , Burgundska a Champagne . Prcháme z letních veder , ještě pořád je ke třicítce . Bus s Poldou a Vildou je ale příjemně klimatizovaný , míříme si to na západ a tou třetí zastávkou je už francouzská pumpa Porte d´ Alsace . Je sedm ráno a šestadvacet stupňů ! Belfort je město s neuvěřitelnou pevností , tu postavil vizionář Vauban tak , že se o dvě stě let později ubránila drtivé přesile Prušáků . Koukáme na město z ochozu na hradě , pod námi cení zuby na východ Bartholdiho obrovitý lev z červeného pískovce . To kaple Notre Dame du Haute od pana Le Corbussiera v Ronchamp je z betonu , je to důkaz , že tenhle materiál nemusí sloužit jenom pro stavby přehrad či Temelínů . A potom nás čeká cesta jurským vnitrozemím přes nekonečné pastviny a řadu vesnic s masivními , jakoby rozkročenými statky . Zastavujeme v jedné z nich , jmenuje se Grandfontaine a pyšní se udírnu ze sedmnáctého století . Budova ukrývá i malé muzeum , vzpomínku na dávné doby a butik s uzenářskými dobrotami , nakupujeme jako diví . V Besançonu je už vedro k padnutí , do srmého kopce k citadele se nikomu nechce , couráme po rušném městě od katedrály svatého Jana k radnici , toho času v lešení . Bydlíme na okraji v hotelu Première classe .
Pstruh po arboisku
Vykuchané pstruhy osol , do břicha jim vlož bobule bílého vína , zabal je do vinných listů a přes ně ještě do plátků anglické slaniny , narovnej do pekáče , podlij bílým vínem a upeč v troubě dozlatova .
Ráno , jak jinak , vedro , po snídani ještě jednou projíždíme město a na čas opouštíme civilizaci . Jedeme údolím řeky Loue a zastavujeme ve městečku Ornans , rodišti malíře Courbeta , z mostu koukáme na domy na pilířích a na krasavce pstruhy . Potom serpentýnami s jedním fotografickým zastavením překonáváme skalnaté pohoří Jura
a sjíždíme k prameni naší krásné řeky . Ale žádný pramínek nás nečeká , voda se valí z jeskyně a mizí v zalesněném kaňonu . Dalším zastavením je futuristické město Arc et Senans . Pan Nicolas Ledoux tu na příkaz krále Ludvíka XV. rozestavěl město , které se díky soli nad zlato mělo stát soběstačným , leč nestalo . V budovách jsou dnes výstavy a obrazárna . Poslední dnešní štací je Dijon . Pospícháme do vévodského paláce podívat se na poklady , které nashromáždili burgundští vévodové za sto let , kdy bylo Burgundsko nejmocnější zemí Evropy . Čas vybyl i na baziliku Notre Dame a pohlazení magické sovičky , i na další budovy a náměstí tohoto velezajímavého města . Bydlíme v jeho jižní části opět v Premiérce .
Ďábelské kuře
Kuřeti vyřízení páteř a obě půlky naklepej paličkou do plocha . Osol a potři pálivou paprikou . Pomašluj rozpuštěnými máslem a ještě vlhké pečlivě obal ve strouhance . Dej péct pod gril nebo usmaž ve vrstvě oleje
Jedeme na jih po nejvěhlasnější silnici na světě . Jmenuje se Route des Grand Crus a vede vesnicemi a městečky , co název , to pojem mezi vinaři . Po pravé ruce máme Côtes d´ Or , svahy porostlé vinohrady , tu a tam mezi nimi zámeček , sklípky vypadají spíš jako stodoly či garáže . Zastavujeme v Beaune , nutně si musíme prohlédnout nádherný hospic Hôtel Dieu , postavený jako pokání za hříšným život kancléře Nicolase Rollina . Jeho zbožná leč nevzhledná žena ho k tomuto bohulibému počinu donutila , my dnes můžeme obdivovat ukázku středověkého lékařství v budově s nádhernou střechou z polévaných tašek . Ve městě , které bylo jakýmsi oddechovým místem burgundských vévodů , mají i muzeum vína s neuvěřitelnými prastarými lisy na hrozny , baziliku Notre Dame , jinak to tu je samá vinotéka a vinárna , v jedné z nich " se chytáme " a v počtu třiceti ochutnáváme místní pinot noir a chardonnay . Leje jako z konve , pod stěrači se přesouváme do Tournus a jdeme si prohlédnout románskou baziliku svatého Phliberta . Když vystoupáme po točitých schodech , zíráme z výšky do rozlehlého interieru a můžeme si osahat strukturu mohutných sloupisek i trámoví . V okolí jsou i ateliéry s rukodělnými výtvory . Když přijíždíme do ospalé vísky Brancion je už po dešti , opět se nám vyjasnilo a my můžeme obdivovat místní hrad , románský kostelík svatého Petra a úžasné výhledy do bohem požehnané krajiny Burgundska . V nedalekém Cluny se stáváme svědky nepochopitelné destrukce největšího duchovního centra středověké Evropy . Obrovité opatství bylo za té jejich Revoluce popleněno , chodíme v rozsáhlých rozvalinách a tak trochu nechápeme , co ten bohabojný lid vedlo k tomu šílenému ničení . Poslední dnešní zastávkou je nádherný přírodní úkaz Roche de Solutré . Obrovité skalisko trčí z nekonečného moře vinohradů oblasti Beaujolais , pravěcí lidé na něj dokázali zahnat migrující stáda koní a bizonů a zajistit si tak obživu na krutou zimu . Bydlíme ve městě Chalon sur Saone v moderním hotelu Premiére classe .
Burgundské hovězí
Kilo a půl loupané plece osol , opepři a opeč na oleji ze všech stran . Maso vyjmi a ve výpeku osmaž celý sáček oloupaných šalotek vcelku do hněda . Přidej bobkový list , kuličky nového koření , snítku tymiánu , jeden malý rajský protlak , sedmičku červeného vína a dvě bujónové kostky , provař , vrať maso a pomaličku dus pod poklicí čtyři hodiny . Maso vyjmi a nech odpočinout , ze šťávy vyndej všechno koření a zahusti třemi nakrájenými čokoládou polévanými a švestkovými povidly slepenými perníky. Nech je rozvařit a rozmixuj vše do hladká tyčovým mixérem . Maso naporcuj a dej prohřát . Podávej s knedlíkem 4,3,2,1 .
Po včerejších šplejchancích je krásně slunečno , trochu se ochladilo a vzdoušek je krásně průhledný , moc se nám to hodí , jedeme totiž kouzelnou krajinou , terén se trochu zvedl a kde nejsou vinohrady , tam se pasou stáda bílých kraviček . Vesnice a městečka jsou kamenná s červenými střechami . Naším prvním zastavením je Autun . Prolézáme si to co zbylo z římského divadla , jsou tu připraveny i kulisy pro dnešní večerní historickou šou , přejíždíme do centra na hlavní náměstí , dnes je pátek , tedy trh , barevný , hlučný a voňavý , sem se ještě vrátíme , musíme ale napřed vystoupat na kopec ke katedrále svatého Lazara . Zvenčí super , ale vnitřek je celý v lešení , moc k vidění nám tu nenechali . Po doplnění zásob sedáme do busu , ještě si vyfotíme starou římskou bránu Arroux a už míříme do pohoří Morvan . Před dávnými lety tu žili Keltové v opidu Bibracte pod posvátnou horou Beuvray , na ní se konaly sněmy , prosili se bozi o přízeň , obchodovalo se tu a hora sloužila i jako útočiště před nepřátelskými Římany . Dnes je to velký archeologických areál a moderní muzeum keltství . Musíme ale dál , je před námi dlouhý přejezd pohoří , jedeme totiž do Vezelay . Kravky nahradily vinice , jsme opět v té správné atmosféře , nad nimi se hrdě tyčí jedno z poutních míst - bazilika Máří Magdalény . Její , po desetiletí zkoumané ostatky , byly konečně prohlášeny za pravé a nad nimi vyrostla nádherná románsko gotická stavba . Jediná ulička je velerušná , trochu si v ní ještě pošmejdíme , ale rychle dolů na rozloučení s burgundským vínečkem . Po dvou hodinách jízdy jsme u našeho čtvrtého hotelu PC , rychle se ubytováváme a spěcháme na společnou večeři do sousedního hotelu .
Krůta na zrzavo
Zadní stehna osol a opepři , potři poctivě dijonskou hořčicí a vlož je do kastrólu . Přidej celou , rozebranou palici česneku i se slupkami , jedno větší jablko nakrájené na čtvrtky a vše zalij do poloviny šlehačkou . Přikryj poklicí , vlož do rozpálené trouby a po deseti minutách zmírni na 170 a peč hodinu a půl . Maso naporcuj a omáčku přepasíruj přes cedník . Podávej třeba s těstovinou .
Ráníčko je jako vymalované , můžeme si trochu pospat , vyrážíme až v půl desáté . Troyes je město se středověkým šmrncem , gotické kostely pěkně v řadě - Nicais, Petr a Pavel , Urban , Jan , Pantaleon , všude kouzelně šišaté hrázděné domy , potom skvostná Máří Magdaléna s vitrážemi a zachovalou chórovou přepážkou jubé , ale dosti historie , dnes je trhová sobota a místní tržnice je fakt zážitek ! Ale musíme dál . Protože jsme v krajině hrázděného všeho , jedeme omrknout jeden pohádkový hrázděný kostelík v Longsols . A už honem na dálnici , čekají nás v Epernay v šampaňských sklepích rodiny De Castellet . Půvabná Emily nás tím podzemním světem provází a popisuje nám celou tu proceduru , jejímž výsledkem je ten všemi žádaný mok . Dostáváme též skleničku a asi bychom v něm našli veliké zalíbení . Nedaleko odtud je Remeš , na našem francouzském okruhu místo posledního zastavení . Parkujeme za katedrálou Notre Dame , jdeme pochopitelně dovnitř a potom už máme volno na pěší zóně , nakupujeme dárky domů , je čas i na posezení u kafíčka či zmrzliny , nasedáme do busu a míříme domů na východ . A až vás přestanou bolet nožky a zatoužíte znovu po cestování , nezapomeňte se připomenout , bylo mi s vámi dobře . Ahoj váš Honza





dvanáctý srpen

20. srpna 2018 v 11:51 | honza |  Pojeď se mnou
Dvanáctý srpen se ukázal jako termín pro tak dalekou cestu - jedeme s GEOPSEM do Languedocu a Roussillonu , jako nešťastný . Je neděle a celé Německo je v pohybu po svých rozkopaných dálnicích . Co je nám platné , že nám Alvatour přistavila zcela novoučkou Setru s Milanem a Ákošem za volantem , neustàle popojíždíme , čas se vleče , bus potřebujeme odstavit po jednadvaceti hodinách ! No a totální konec nastává na dálnici č 5 u Karlsruhe , bouračka deseti aut , sanitky , policajti , hasiči , dokonce vrtulník , suma sumárum stojíme šest hodin ! Program prvního dne je v čudu , musíme improvizovat . Vypouštíme plánovanou koupel v moři v Palavas les Flots a míříme přímo do Montpellier . Hochy s busem posíláme na hotel a jdeme si prohlédnout rozžhavené , ale mile živé město . Antigona od katalánského architekta Boffila je takové samostatné město s antickými prvky , kašny jsou přeplněné ječícími dětmi , my si jdeme maličko zanakupovat do obchodního centra Polygona a z Operního náměstí se vydáváme velerušnou pěší zónou . Skoro by se chtělo si zaparafrázovat a pronést " chlastá celé Montpellier "! Od Vítězného oblouku začíná Promenáda Peyrou , platanový park s vodním zámečkem a akvaduktem a z ochozů už vidíme Pyreneje . Ještě scházíme k opevněné katedrále svatého Petra , jen tak se mohla ubránit krutým saracénům . Sedáme do tramvaje a na jeden přestup se přesouváme do končin k výstavišt
kde je náš hotel Premiére classe . Jestli to někoho zajímá , tak jsme strávili v busu pětadvacet hodin !
Prospali jsme si do devíti , snídaně dobroučká s křupavými bagetami a drobivými croissanty , nad námi modro , vše zlé je zapomenuto . Dodnes jedeme do kopců , cesta je to kouzelná , před námi hory , okolo nás vinohrady , za hodinku už přejíždíme kolem Ďáblova mostu z desátého století a vystupujeme pod jeskyní Clamouse . Provází nás Denis , sympaťák a vypráví nám story okolo objevení jeskyně , o častých záplavách , pojmenoval nám jednotlivé krasové útvary , vysvětlil proč je vše tak krásně barevné , ve finále přicházíme do aragonitového království , vše je jakoby z bílých krajek a sněhových vloček . Asi o dva kilometry dále je TOP vesnička St. Guilhelm Le Desert. Kdysi poustevna , poté malé opatství s podhradím , dnes naprosto fantastická procházka uličkami plnými kytek a krámků s řemeslníky všeho druhu a mrňavými hospůdkami . Ale je čas splnit si denní kvótu koupání . Zajíždíme znovu k tomu prastarému mostu nad kaňonem řeky Hérault a ploveme v široké , čisťounké laguně , mňam ! Jsme znovu v buse , ještě den nekončí stoupáme do pohoří Cevenny , cestou vidíme v Lodéve " nejprimitivnější " gotickou katedrálu ve Francii , je zasvěcena svatému Fulkranovi . Jsme na planině Larzac a jdeme si prohlédnout templářské městečko La Couvertoirade . Je celé z kamene a v masivních hradbách , opět se potkáváme s řemesly a kdo má štěstí na místo v hospůdkách , může ochutnat i vychlazený cidr . Cestou domů zajíždíme k velkému obchoďáku v Lodéve a činíme si nákup zásob neb zítra je svátek Nanebevzetí a dost toho bude zavřeného . Večerní pokec u vínka a smraďochů neměl chybu .
Opět azuro , opět drobivá snídaně , jedeme do Séte , přístavu , kde se začal uskutečňovat sen mnoha panovníků , totiž spojit Středozemní moře s Atlantikem . Stavba sedmnáctého století pana stavitele Paula Riqueta Francii neuvěřitelně obohatila , dnes po kanálu Midi plují mírumilovně lodičky pod platany , ještě si k němu dnes zajedeme . Po cestě máme krásnou , liduprázdnou pláž , je tu další koupáníčko . A po něm přejíždíme přes pruh země , který odděluje moře od " rybníka " Tau . Tady se pěstují ve velkém ústřice , když dospějí do puberty , stěhují se do moře a z něho pak na talíře pažravých Francouzů . Před Béziers se potkáváme s idylickým kanálem Midi , po obou březích platany , pod nimi rybáři , na hladině lodičky . V Béziers u katedrály St Nazair je nechutná fronta , dnes je Nanebevzetí a uvnitř se bude konat velemše , nakukujeme dovnitř a přesouváme se k devíti propustím na kanálu , inženýrské dílo z první ligy . Do Narbonne je to už kousek . Jdeme od tržnice do starého města , v Arcibiskupském paláci je galerie výtvarného umění , staří mistři , v katedrále svatého Justa už narážíme na španělské baroko , z donjonu jsou senzační výhledy v římských sýpkách Horeum musíme sklánět hlavy , v jediné otevřené boulangerii nakupujeme bagety a mažeme k autobusu , je před námi návštěva cisterciáckého kláštera Fontefroide . Ten je " zašitý " ve skalách , mohutný a tajemný s již předčasně odkvetlým rozáriem . Sjíždíme z dálnice do kraje Corbiéres a těmi nekonečnými vinicemi a s lagunami po levé ruce se ocitáme v Salses le Chateau . Stojí tu největší pevnost Francie , veledílo architekta Vaubana . Je neuvěřitelně rozsáhlá a tvarově rozmanitá , ideální objekt pro naše foťáčky . Končíme v Perpignan v hotelu Premiére classe .
Při snídani koukáme na Pyreneje a víme , že si do nich dnes zajedeme . Po levé ruce máme posvátnou horu Katalánců Mont Canigou , po pravici řeku Têt ,projíždíme krajem sadů broskvoní a meruní , tu a tam nějaká ta gotika , asi za hodinu už vystupujeme v kopcích u dalšího kláštera . Jmenuje se St Michel de Cuxa , pochází ze století desátého , zdi jsou masivní , zvonice je čtyřpatrová a rajská zahrada je k zulíbání , hlavice sloupů nesou zvířecí motivy , uprostřed tryská fontána . A v butiku mají domácí ovčí sýry a místní červené víno ! O půl hodiny později už jsme na jiném krásném místě . Moudrá matka příroda nám tu vytvořila neskutečné skalní útvary . Říká se jim Varhany , tvoří řady píšťal v členitém terénu a jsou žluté ! V Perpignan vystupujeme u Le Castillet , to je vstupní brána do starodávného města , je z červených cihel a působí jako hrad . Ten pravý , královský je kousek dál ve městě , kdo chce , dojde si tam , všichni společně se ale jdeme podívat do katedrály Jana Křtitele . Obrovitá , surově gotická stavba je uvnitř nacpaná barokem ! Další etapou je Collioure . To si ale jenom myslíme . Španělé tam dnes slaví svátek svatého Vincence , město je zavřené , musíme improvizovat , honem volíme náhradní řešení a uháníme do St Cyprien , kde , doufáme, zastavíme někde u moře a o tu koupel nepřijedeme . A víte že jo ? Moře je čisté , teplé a živé , městečko má obchůdky a kafírničky , tady ten čas plnohodnotně strávíme . Večer nás čeká společná pařbička před hotelem , nakupujeme sýry , uzeniny , zeleninu a vína , pokud možno místní , sedělo se až přes půlnoc .
Ráno je ufoukané a zamračené , po snídani vezeme " plaváčky " do Canet a zbytek čeká dobývání dvou katarských hradů . Krásně se nám turisticky ochladilo , jindy krutý výstup na hrad Peyrepertuse v plném slunci se změnil v příjemný výšlap , odměnou nám je letecký výhled na to vinohradnické nekonečno kraje Corbiéres . To samé platí i o ruinách Queribusu , i tady si užíváme výhledy , které krom nás už mají jenom orlové . Příjemně unavení opouštíme hory a přesouváme se k moři . Jako na potvoru začíná krápat , ale má to své výhody . Pláž v Canet je liduprázdná , za chvíli beztak to sluníčko vylezlo a před námi je příjemné odpoledne . V místním supermarketu , který už známe ze včerejška , nakupujeme a jedeme naposledy bydlet . Kdo má předplacenou večeři , jde ještě na uzenářův talířek , kachní prsa v pomerančovém sosu a jablečný koláček v šódó se zmrzkou .
Po poslední snídani jedeme naším známým údolím řeky Têt až do Villefranche . Tady se naše kroky rozejdou . Skupina A zůstává ve městě , může navštívit opatství St Martin de Canigou , Vaubanovu pevnost a pochopitelně i vlastní město opevněné dvěma patry hradeb . Skupina B jede žlutým vláčkem do stanice Fontpedrousse a pěšky do termálů svatého Tomáše . A Céčko jede ještě dvě stanice do Mont Louis a do termálů pěkně po svých . Všechny skupiny se šťastně sešly ve Villefranche a naším posledním úkolem je dostat se šťastně domů . Tak zase někdy příště , ahoj Honza
Kohout na víně
Osolené a opepřené porce kohouta opeč na oleji , vyndej a ve výpeku osmaž celé oloupané šalotky . Přidej jeden malý protlak , bobkový list , nové koření a čerstvou snítku tymiánu , vlož zpět maso , podlij sedmičkou červeného vína a šálkem silného vývaru z vykostěného skeletu . Dus dvě hodiny , vyndej maso a koření a do omáčky nakrájej tři čokoládou polévané perníky slepené švestkovými povidly a lžičku kakaa . Vše rozvař a rozmixuj tyčovým mixérem . Vrať naporcované maso a hlavičky mladých žampionů . Prohřej a podávej s knedlíkem 4 3 2 1
Cassoulet
Namoč přes noc půl kila velkých fazolí . Druhý den je vař v nové vodě tři čtvrtě hodiny . Mezitím opeč na sádle a cibuli půl kila pokrájené krkovice a dvě vykostěná kachní stehna , osol a dej stranou . Do velkého kastrólu dej na dno vepřové kůžičky , kolečka rajčat a silné plátky anglické slaniny . Pokryj polovinou fazolí , posyp tymiánem a nahrubo nasekaným česnekem , přidej kolečka choriza a opečené maso i s výpekem . Přikryj zbytkem fazolí a zalij půl litrem silného vývaru . Vlož do trouby na 180" bez poklice a peč bez míchání tři hodiny . Osmkrát kastrólem " zahrkej " , udělá se ti krusta , to je důkaz , že je hotovo .