close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

MM

11. června 2018 v 6:30 | honza |  Pojeď se mnou
M&M
Dlouho připravována akce " Expedice Paříž " je tu ! Je 5. června , vedro jak v tanku , skupinka Ememáků čítající třiadvacet lidí je rozdělena na muže a ženy , aby nedošlo k záměně , ženy mají černá trika se zlatou Eiffelovkou zajímavě vydutou , muži jsou v šedi s rozcestníkem Liberec - Paříž , přičemž Paříž je v souladu se současnou vládní politikou situována na východ. Přijíždí bus Neoplán firmy Haptour s Jardou a Dušanem za volantem . A jedeme ! Ještě jeden kousek v Bolce a jsme komplet , bus zní hlaholem , určitě nebude nuda . Dé pětka s obvyklou komplikací , německé dálnice svedené do jednoho pruhu , hadi kamionů , zavřené pumpy , ale nakonec jsme před šestou na té poslední před Paříží a konáme hygienu . Jenže ouha ! Leje jako z konve , proboha proč ? Nejsme ale z cukru , před sedmou jsme opět voňaví a přískoky se zasekanou dálnicí blížíme ku městu nad Seinou . Musíme se s paní Paříží trochu seznámit a pohladit ji pohledem , jedeme okolo zatravněné pyramidy v Bercy , přes most Austerlitz pojmenovaný na počest Napoleonova vítězství u Slavkova , míjíme arabský kulturák se mžourajícími okny , už je tu katedrála Notre Dame , bukinisté , Latinská čtvrť , z obklíčení justičních budov vyčnívá věž Svaté kaple , Pont Neuf a Muzeum peněz s naším Klémou jako raritou , na pravém břehu ohromný Louvre , na tom našem Musée Orsay se spoustou impresionistů , u Bourbonského paláce odbočujeme na náměstí Svornosti s obeliskem z Luxoru a už vjíždíme na nejslavnější ulici na světě , na Champs Elysées ! Objíždíme Vítězný oblouk a už jsme na Trocadéru a opouštíme náš bus . Eiffelovka vypadá veletajemně , jsou z ní vidět dvě třetiny , ale nám to nevadí , přestalo totiž pršet . V čase nám vymezeném ji zdoláváme a poté se usedá v hospůdce na náplavce . Ze stanice Bir Hakeim poprvé odjíždíme metrem , vystupujeme na Montparnassu a jdeme se mrknout na vypravování vlaků TGV do vzdálených koutů Francie . Po rue de Rennes se dojde ke kostelu St Sulpice , je především známý z románu Šifra Mistra Leonarda , nás nejvíc zajímá kopie Turínského plátna . V Luxemburské zahradě hodinku relaxujeme , černá , zvlněná trička u vína , " rozcestníci " s pivem . Po bulváru St Michel s výhledem na Panthéon se jde kolem Sorbonny a toho , co zbylo z římských lázní do ráje všech labužníků , do uliček na levém břehu a je volno , tady se dobře plní žaludky i svlažují hrdla . Sraz máme pod ocasem koně Karla Velikého před katedrálou , míjíme radnici a spouštíme se do metra , abychom se vynořili u našeho hotelu IBIS ve čtvrti La Défense mezi mrakodrapy.
Po výživné snídani jdeme pěšky přes celý ten moderní komplex k našemu busu a čeká nás výlet do Versailles . Čtvrtek je pro návštěvu toho ohromujícího díla ideální , fontány sice nefontají , ale o to je tu méně lidí , máme muzejní pasy a za chvíli jsme uvnitř . I tak ale máme co do činění s hordami Japončíků , kteří u všeho musí být první . Mezitím se ovšem udělalo letně , v zahradách je po včerejším slejváku čerstvě a my si to vykračujeme od fontány Latoniny k té Apollonově a dále k Malému Trianonu , ve kterém ochraňoval Ludvík XV . svou milku markýzu de Pompadour . Když se projde zámečkem , otevře se pohled do dalších zahrad a na konci nich stojí nad rybnîkem pohádková vesnička s domky s doškovými střechami . Tu nechala postavit královna Marie Antoinetta a my se radujeme z hejna loudivých kaprů , z políčka žita , z malého vinohradu , z lenošivých čuňat nebo z obrovského kozla . Ještě si musíme obejmout gigantickou sekvoji a otáčíme to zpět k zámku . Hup do busu a jedeme zpět do Paříže . Máme za lubem projet se na palubě lodi po Seině . Sluníčko svítí , lebedíme si na sedačkách a Paříž okolo nás konejšivě plyne . Nožky už nás pěkně bolí , ještě ale musíme zdolat třídu Jiřího V. a kus Champs Elysées . Kdo si nechal ujít pohled z Vítězného oblouku na tucet rozbíhajících se ulic , musí nutně litovat . Metro je hned pod námi , hotel , sprcha a je další den za námi .
V devět vyrážíme na druhou , a tedy již tradiční vycházku k busu pod Archu . Do čítankové životosprávy máme věru daleko , vzdoušek pod modrou oblohou nám udělá dobře . Zastavení první je v Buloňském lesíku u jedné architektonické extravagance . Foundation Louis Vuiton je zrealizovaná vize svými provokacemi proslaveným Frankem Gehrym. Obrovská galerie jako loď se vzdutými plachtami je posazena do idylického prostředí největšího pařížského parku . To je , panečku , pofoceníčko ! Zastavení druhé je v suterénu královského paláce Louvre . Další architekt - velikán Jeoh Ming Paye utopil všechny kapacitní problémy do podzemí a navíc za nimi pustil denní světlo prosklenými pyramidami . A tak nejproslulejší světové muzeum je sice narvané zvědavci , ale dá se v něm chodit i dýchat . Sraz je u pyramidy , jdeme na nádvoří Palais Royale , je před námi náročný úkol . Umístit minci na vrcholek ztopořeného údu , který trčí za zábradlím z tekoucí vody . Komu se to podaří , zlepší totiž erekci tomu , na koho v tu chvíli myslí . Bohužel procento úspěšnosti je mizivé . Okolo krámku přecpaného dýmkami přicházíme na Avenue de l ´ Opera , na konci už vidíme dílo Charlese Garniera - nejkrásnější divadlo na světě . A za ním i před ním tečou řeky aut a busů po Grands Boulevards a my vcházíme do skvostného , krystalicky čistého , secesního interieru obchodního domu Galeries Lafayette . Tady nemáme šanci udržet se pohromadě , snad se ještě někdy uvidíme. Nakonec se ale scházíme na schodech před divadlem , ani se nám nechce zvedat, před námi krásně hraje a zpívá kytarista. Na jeden přestup se dostáváme k hotelu , hurá ! A večer pařbička , jakou tu možná nepamatují. Na břehu nádrže s podivnými skulpturami sedíme na dřevěném molu , mrakodrapy svítí , v dálce Eiffelka , máme pivo i víno a k jídlu co dům dal , paráda !
Poslední snídaně , balíme a nakládáme , jedeme nakupovat do obchodních domů , ukládáme smraďochy do podpalubí a jedeme na poslední výlet . Začínáme u Louvru a zahradou Královského paláce přicházíme do míst , kde kdysi stávaly haly obrovské tržnice . Na tu dobu tu už vzpomíná pouze kostel svatého Eustacha , místo hal tu je ohromné podzemní město. Je čas oběda , drobíme se a setkáváme se u našeho koníka u katedrály . Z metra , do kterého jsme sestoupili železnou , snýtovanou stanicí , se vynořujeme přímo před Moulin Rouge a čeká nás docela brutální výšlap na kopec zvaný Montmartre . Je nádherné teplíčko , malíři se mohou umalovat , před bazilikou Sacré Coeur je fronta , hospody praskají ve švech , v jedné z nich si dáváme vychlazený Guinness , mňam ! Ale už je čas večeře , máme rezervovanou hospůdku Le Latin, přesouváme se metrem a rozšiřujeme rodinu žabožroutů , šnekožroutů a mušložroutů . A úplně naposledy nastupujeme do metra , abychom dotáhli náš program do konce . Rychlovýtah nás vyvezl do šestapadesátého patra mrakodrapu na Montparnassu a my se loučíme s tím nekonečným městem z dvousetmetrové výšky. Tak zase někdy příště ! Ahoj , váš Honza



ZahoditOdeslat odpověď
Vaše e-maily chrání před viry
VytisknoutDa
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama