close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Když je všechno jinak

2. května 2018 v 4:48 | honza |  Pojeď se mnou
Když je všechno jinak
Kdo plánuje přesný program na Paříž na skok je bloud a fantasta . To se může CK Plustour třeba přetrhnout a slíbit klientům už tolikrát vyzkoušený a vždy hojně kvitovaný program , přijde ale víkend okolo prvního května a najednou se všechno zvrtne , jakoby to datum přivolávalo maléry . Ale pěkně popořádku . Je sobota 28.4. 2018 v Praze a Plzni se náš oranžový Neoplán dokompletoval a my si to frčíme do Paříže . Za volantem Petr s Martinem , je vedro k padnutí, to bude , panečku , výletíček ! První zradou je průtrž mračen v půlce Německa . A zrovna ve chvíli , kdy děláme povinnou zastávku . Přepečliví Němci , kteří tak rádi radí , machrují , ale hajzly mají sice na chodbě , leč zavřené . A tak nastupuje stará odborářská metoda " muži vpravo , ženy vlevo " . Na další zastávce , už hluboko ve Francii , září úplněk a nebe je pocukrované hvězdičkami , to bude ale kouzelný den ! Jo , hovínko , před Paříží už zase padá voda shůry a je pěkně sviňská zima . Aspoň že je dálnice nedělně průjezdná a my tudíž jindy tradiční cestu městem můžeme vyšperkovat o návštěvu Bastily a fotozastávku u obřího ruského kola na Concordu . Potom poklidná jízda po nejslavnější ulici na světě , po Champs Elysées , až k Vítěznému oblouku a odtud po avenue Kléber na Trocadéro , na terasu nad Eiffelovkou . To už neprší , vše vypadá růžově. Nikdy se ne radujme předčasně. Frantíci staví okolo věže jakési skleněné akvárko , ale už jej budují tak dlouho, že vlastní stavba věže s tehdejšími primitivnímu prostředky trvala kratší dobu nežli tohle veledílo . Navíc je stavba obehnána nesmyslně nekonečnými zábranami a nežli jsme došli k východní bráně , měli jsme v nohách vše , co jsme si na dnešek naplánovali . Ale nakonec zážitky zvítězily nad únavou , přece jenom pohled z třísetmetrové výšky na to mravenistě dole je úchvatný. Na srazu v parčíku dostáváme " plavenky" a instrukce jak se dostat na loď společnosti Bateaux Mouches a už si to plujeme po Seině , odpočíváme v usínacím teplíčku . Naše odpolední plány jsou ovšem zhaceny ! Stanice Alma je zavřená - rekonstrukce . Vlaky RER jezdí v hodinových intervalech neb je stávka , navíc nestaví na St Michel , odtud jsme chtěli pokračovat do Luxemburské zahrady , ta je ovšem okupována Palestinci, kteří požadují samostatný stát . Nastupuje improvizace . Jdeme z přístavu pěšo kaštanovou alejí okolo zadního traktu Grand Palais ku stanici Clemenceau a je před námi naše první cesta metrem , které naštěstí funguje normálně . Jsme učenlivá skupina , za chvíli se vynořujeme z podzemí u radnice a jdeme se podívat na kulturák Pompidou , který kdysi v sedmdesátých letech tak nadzvihl všeobecně uznávaný vkus Pařížanů. Ještě dnes , a to už jsme na ledacos zvyklí , se nad barevnou kreací dá kroutit hlavou . Neméně bizardně působí i bláznivě strakatá fontána Stravinskij v těsném sousedství gotického kostela St Marri . Na náměstí Chatelet , kde přece vždycky byly toalety , tyto jsou zrušeny , musíme svůj úděl ještě chvíli poponést . Poponášíme jej kolem Conciergerie , poslední památky na středověkou Paříž, míjíme i mohutný Justiční palác a v jeho útrobách ukrytou Svatou kapli , v uličkách Latinské čtvrti plné lákavě vypadajících hospůdek si dáváme volno , sláva ! Už jsme pěkně ucaprtaní . Sraz máme pod ocasem sochy koně s Karlem Velikým v sedle přímo před katedrálou Notre Dame , odtud hup do metra u radnice a už jsme v mrakodrapové čtvrti La Défense . Zatímco krámy s oblečením normálně fungují , potraviny jsou nedělně zavřené , to by se jeden picnul ! Bydlíme ve velké Paříž ve čtvrti Epinay sur Orge a ejhle ! Další změna , tentokrát k lepšímu , místo v hotelu Premiére classe se ubytováváme v o level lepší Campanile .
Po snídani sliníme prst a zjišťujeme , že jestliže včera bylo hnusně, dnes bude ještě hůř . Přeplněná Paříž mudruje kam se schovat a samozřejmě že všechny " kurvy šikmooký" se ženou do Louvru , kam máme namířeno i my , kulatoocí . Ke kasám to je hodina čekání , ale čekáme uvnitř , ti nad námi u pyramidy brutálně mrznou . Máme ale i tak spoustu času , sraz máme pod ocasem našeho koníka u katedrály a v té nepohodě hodinu čekáme na našeho Číňánka Tadeáše , který nám zbloudil. Nakonec jsme komplet a pod zemí se stěhujeme na sever , na kopec Montmartre . Všechno zlé je k něčemu dobré , jindy přeplněná bazilika Sacré Coeur je krásně přístupná a je v ní teploučko ! U Moulin Rouge znovu zalézáme do podzemí a vylézáme přímo pod Vítězným obloukem na Champs Elysées . Čas nás ale honí , v šest máme objednanou restauraci , musíme do Latinské čtvrti . Ta milá hospůdka se jmenuje Le Latin a my si pochutnáváme na pravém , tříchodovém menu , rodina " žabožroutů " se rozrostla o devět nových přírůstků . A je tu poslední cestování metrem , je před námi efektní rozloučení s Paříží , mazlíme se s pohledem z terasy dvousetmetrového mrakodrapu na nasvícené město pod námi , celou řadu míst poznáváme a když se Eiffelovka rozstříbří , je to pro nás signál spustit se dolů , nasednout do přistaveného busu a vydat se zpět domů . Okolnosti a počasí nám ten pařížský pobyt trochu zkomplikovaly , příště bude vše jinak , uvidíte . Ahoj váš Honza



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama