close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Červen 2017

Holky a kluci

11. června 2017 v 13:46 | Honza |  Pojeď se mnou
Holky a kluci
Je 5.6. , den , kdy semilský gympl vyráží na dalekou cestu do Paříže . CK Pangea přistavila bus firmy Toufar , za volant se posadil Láďa , je krásné odpoledne a my jedeme do světa ! Praha je totálně zasekaná , ale bereme to jako trénink na Paříž , tam jako když najdeme ! Čůrpauzu děláme na Kateřině a potom už je před námi to nekonečné Německo , naštěstí bez kamiónů , Němci mají státní svátek , sláva bohu na nebesích ! V půli Němec měníme šoféra , přistupuje Jarda a frčíme na západ . Od hranic s Francií prší a když parkujeme na poslední pumpě před Paříží , musíme citovat dědu Komárka " chčije a chčije " . Když ale vystupujeme na náměstí Bastily u schodů do Opery , je už nad námi modro a sluníčko vysouší kaluže . Tedy ne že bylo zrovna vedro , ale v bundičce se dá chodit a my jdeme přes most Austerlitz , to je ten náš , Slavkovský , do botanické zahrady . Procházíme mezi záhony s bylinkami , nad nimi kvetou kamélie , azalky a rododendróny , okolo nás jsou budovy Přírodovědného muzea a obrovité skleníky s tropickou flórou , za tím vším je arboretum , exotická stromiska a zoologická zahrada . Na začátek to nebylo špatné ! Za areálem je největší evropská mešita s minaretem . Tam nejdeme . Naším cílem je maličké náměstíčko Contrescarpe , tady žil Hemingway , má na domě desku . Na kopci svaté Geneviévy stojí kostel St. Etienne du Monte , nacházíme v něm všechny stavební styly a kouzelné vitráže v zákristii . Obrovitý Panthéon vypráví story a mrtvých velikánech i o Faucoultově kyvadle , které je důkazem , že se země otáčí . V Luxemburské zahradě si dáváme siestu , tu nám ovšem maří solidní průtrž mračen . Po ní se jde okolo zdi s Rimbaudovou básní Opilý koráb ke kostelu St Sulpice . Ano , to je ten z románu Šifra mistra Leonarda , navíc jsou v něm obrazy od Eugéna Delacroixe , lastury zévy obrovské , kopie Turínského plátna a socha svatého Petra , hladíme mu nožičku , aby nám dobré počasíčko ráčil opatřit . A potom uličkami plnými dobrot ke katedrále Notre Dame , malý nákup v nedaleké sámošce a mňam ! Gýros !!! A potom bylo najednou všechno jinak ! Naštěstí jsme byli pod ocasem koně Karla Velikého všichni včas , poté, co došlo k útoku na policisty a k likvidaci útočníka , nastalo peklo . Dav lidí začal zběsile prchat , policie nás vyhnala z prostranství a my se klidili po bulváru St Germain na Place de la Concorde , kam pro nás měl přijet autobus . Aby té " srandy " bylo víc , schytali jsme další průtrž , ale nakonec jsme zasedli na naše sedačky a dojeli na hotel IBIS budget ve čtvrti Chevilly .
Celý náš pařížský projekt bylo nutno upravit . Nevíme , jak se vše bude odvíjet , volíme raději výlet mimo Paříž , užijeme si pořádně Versailles . Po dobré snídani sedáme do busu a ten nás veze na prohlídku obrovské sebeprezentace jednoho jediného člověka. Tím panovníkem byl Ludvík XIV. , jeho jezdecká socha nás vítá na parkovišti před zámkem , který se stal předobrazem pro další podobné stavby v Evropě . Prohlídka interiérů je trochu komplikovaná Japončíky , ti chtějí vidět všechno hodně zblízka a my jim evidentně překážíme . Ale jinak to je fajn , král s královnou , ti si tu , panečku , žili , jako v pohádce . Zahrady jsou sice bez prýštících fontán , ale i tak nádherné , osázené a nesmírně rozlehlé , dojít od Trianonu k Trianonu a pokračovat až do vesničky Marie Antoinetty se rovná polodennímu výletu , zvlášť když vám zavřou všechna vrata a vy musíte přes skleníky , kam normální smrtelník nesmí ! Zvířátka na farmě s doškovou střechou , loudící kapříci , zeleninové zahrádky , paráda ! Šouráme se na parkoviště , přece jenom máme v nohách pár kiláčků , děláme " byznys " s černými kluky a jedeme do čtvrti La Défense. Mezitím asi začalo léto , mraky pryč , vítr pryč , mohutně se oteplilo , mrakodrapy září ve slunci a " límečci " se valí z úřadů . Obrovský obchoďák je sestavený , a to by jeden neřekl , ze samých obchodů , tady se nám moc líbí ! V hotelu jsme tak včas , že si ještě stíháme nakoupit v našem Carrefouru .
Po drobivé snídani usedáme do busu a jedeme úplně opačným směrem než je Paříž . Chceme si omrknout aspoň zlomek z té legendární záplavy zámků u řeky Loiry . Po jedné čůrpauzičce na dálnici sjíždíme do vnitrozemí mezi kamenné domky a vyšperkované kruháky a za chvíli vystupujeme u řeky v městečku Beaugency, které je naprosto fascinující. Kamenný středověký most , pobořené opatství , prastarý kostel svatého Firmina a naproti Notre Dame, zámek a lípové náměstíčko s Johankou , která tu byla fyzicky ! A potom Blois ! Na kopci nad řekou je ten veleznámý renesanční zámek králů , kteří se podepisovali na fasádu svými oblíbenými zvířátky - labutí , salamandrem a dikobrazem . Město je roztomile malé a přehledné , v uličkách hospůdky a zmrzlinárny , na blankytně modrém schodišti stojí pan Denis Papin , rodák , i se svým prototypem " papiňáku " . A dalším rodákem je Robert Houdin - mág , iluzionista a čaroděj , z jeho domu v každou celou vystrkují hlavy strašní draci , otvírají tlamy a výhružně syčí . Bojíme se , ale jenom trošku . Uteklo nám to tu krásně , loudáme se k busu a přejedeme k dalšímu zámku . Tím je slovutný Chambord, zámek Františka I., ale prsty v něm má prý i sám Leonardo da Vinci . Kdo jiný by také vymyslel šroubovitá schodiště , na kterých se nepotkáte s těmi , kteří jdou v protisměru nebo tři sta pětašedesát komínů ? Místnosti " vybílila" ta jejich Revoluce , ale to až tak nevadí , můžeme se těmi prostorami volně pohybovat a můžeme i na ochozy s výhledy do obory . Cesta domů , do hotelu , je přiměřeně dlouhá , ale nakonec zaléháme , zítřejší noc už bude zase ve skrčené poloze .
Poslední snídaně a po ní se jdou naposledy poplenit regály obchoďáku , který máme po ruce . Odjíždíme se zapakovanými smraďochy a vínečkem pro maminky směr Remeš . To bude naše úplně konečná štace , poslední příležitost utratit penízky. Malá komplikace s kolabující dívčinou a bus s dvěma učteli do špitálu . My zbývající jdeme do katedrály Notre Dame okouknout místo korunovace skoro všech francouzských králů , teprve potom živá pěší zóna a ten nám blízký svět butiků a kebabáren . Vyjíždíme přes nemocnici a už opět komplet svištíme po dálnici na východ. Jedny hranice , druhé hranice brzy ráno a už jsme vlastně doma . Museli jsme hodně improvizovat , ale líbilo se nám to , že jo ? A Eiffelovku a spol. uvidíme příště , jsme mlaďoši , rád se s vámi zase svezu , ahoj váš Honza
křehké těsto
osminka másla
čtvrt kila hladké mouky
tři lžíce studené vody
sůl
Z uvedených ingrediencí uhněť rukama hladké a lesklé těsto , zabal ho do folie a dej odpočinout na hodinu do lednice. Potom ho rozděl na poloviny a každou vyválej na placku větší než je průměr pekáče na pizzu , který vymaž máslem. Těsto vmáčkni do pekáče a přečnívající okraje zarovnej . Dno popíchej vidličkou a dej zapéct na deset minut do trouby předehřáté na 180 stupňů, vyndej a dej částečně vychladnout .
Lotrinský koláč
10 dkg anglické slaniny nakrájej na kostičky a dej vysmažit do pánve . Přidej nahrubo nakrájené dva pórky / jenom bílé části / , prohřej , ale nerozvař a vše naklaď do prvního pekáče . Smíchej tři vajíčka se čtvrt litrem šlehačky , osol , opepři a nalij na pórek se slaninou . Hustě posyp nastrouhaným eidamem a dej upéct do trouby až sýr na povrchu zezlátne .
Dijonský koláč
Na oleji opeč tři červené cibule nakrájené na tenká kolečka , přidej tři rajčata též na kolečka a společně prohřej . Naaranžuj na druhý pekáč , přidej bylinky / jarní cibulku , bazalku , petrželku / a hustě posyp nastrouhanou nivou / eidamem , ementálem / a dej zapéct do rozpuštění sýra .
Podávej teplé !!!





Českolipská Provence

2. června 2017 v 19:39 | Honza |  Pojeď se mnou
Českolipská Provence
Českolipské gymnázium je roztomilá školička na pražském Proseku, studenti s kufry a batůžky na zádech a jejich slzící rodiče a tři na první pohled sympatické učítelnice, to je scenérie v neděli 28.5. večer. CK Pangea nám připravila pěkný výlet do jižní Francie , pocestujeme busem firmy Toufar s Danem a Honzou za volantem. Na poslední pumpě u nás, těsně před Rozvadovem, doplňujeme zásoby a je před námi zdánlivě nekonečná cesta přes Německo a pořádný flák Francie . Ale nějak to tím Comté a Burgundskem uteklo, ani Lyon nás nezbrzdil a hnedle po poledni už jsme na parkovišti u Pont du Gard ! Dva tisíce let staré přemostění řeky Gardon je fascinující ! Jakto , že nebylo zařazeno mezi divy světa ? Ale protože je pravé středomořské počasí a řeka je čisťoučce lákavá , byl by další div , kdybychom do ní nehupsli . Osvěženi po té křivičné cestě usedáme zpět do busu a přesouváme se do Avignonu . Rhonu stráží po obou březích dva mohutné hrady Beaucaire a Tarascon , dobře to mělo těch sedm papežů, kteří dali vale Řimu , opečované . My dáváme vale našemu autobusu, musí povinně odpočívat , a jdeme se ponořit do čtrnáctého století . Papežský palác je neuvěřitelně mohutný , tolik kamení pohromadě ! Ale zároveň je i skoro prázdný , ta jejich Revoluce jej důkladně poplenila . I tak je ale na co koukat , potulujeme se místnostmi a schodišti , máme i kliku , zrovinka se tu koná výstava afrického umění , někdy docela bizár , občas je možné vylézt na tersu nebo se projít zahradou . Kdo má ještě síly a zvědavost, může zavítat do katedrály Notre Dame . Náš lístek nás opravňuje i k návštěvě Aviňonského mostu , který je známý z té francouzské " odrhovačky ". Z kdysi dvaadvaceti oblouků jich nám zbylo pouze šest . A máme volno na šmejdění , staré město je živé , plné hospůdek , kdo chce , může posedět u kafínka . Do hotelu se musíme dostat po vlastní ose , není to žádná prča , abychom nemuseli přestupovat, ujdeme pěknou porci pěšourem a potom už to docestujeme až na místo emhádéčkem. Bydlíme v hotelu Premiére classe a hnedle po ubytování jdeme do takového moderního bufetu Flunch se samoobsloužit a dát si nášup co hrdlo ráčí.
Ráno se balíme a ve čtvrt na devět vyrážíme do Marseille. Cesta je " zarůbaná " , vyslechli jsme během ní dva referáty ve fránině o Marseille a Camarque a přískoky jsme nakonec dospěli do starého přístavu , nalodili se na výletní loď a odpluli směr ostrov If za legendou o hraběti Monte Cristo . Ostrov je pustý , bez vegetace , jenom mohutný hrad a rackové . Je opět vedro , ideální podmínky pro strmý výstup na kopec k bazilice Notre Dame de la Garde . Ale ta panoramata !!! Pod námi nekonečné město a na druhé straně modroučké moře s Friulskými ostrovy ! Nádhera ! Bazilika je plná obrazů , připadáme si jako v pinakotéce . Dole v přístavu nasedáme do našeho busu a přesouváme se do přírody . Ta příroda se zove Corniche , silnička nás klikatí do kopců se stržemi a kaňony , kterým se říká calanques a dole pod tou nádherou je městečko Cassis . Aby jim tu nesmrděly busy , jsou zahnány na velké parkoviště v lese a my jedeme , jako jezdí němečtí důchodci , vláčkem ! V maríně si dáváme rozchod a jde se kam ? No přece na pláž ! Moře je průzračné a má už letní teplotu a taky už byla zahájena sezóna " nahoře bez "! Uličky jsou plné pastí na turisty , ale dá se tu i koupit bagetka a něco k ní . Nad městečkem na skále stojí hrad , ale kdo by se k němu plahočil , jeden výstup už máme dnes v nohách . Domů jedeme chvíli podél moře , chvíli provencálskou přírodou , nepohrdáme ani dálnicí a jdeme bydlet do hotelu Ibis budget ve Fréjus.
Ráno je pod mrakem , k snídani jsou i sýry a jedeme se podívat do centra , neb jsme ve městě , které založili Římani a dodnes tu je celá řada památek na ně . My si fotíme coloseum dosud zavřené , leč přes plot viditelné a směřujeme na pobřeží a po celou cestu máme moře po levé straně . Naším prvním zastavením je Port Grimaud . Je to umělé město postavené panem Francoisem Spoerrym , je plné kanálů a můstků přes ně , suvenýry, tričkárny, zmrzlinárny a kafírny s restauracemi , masivní kostel a přístavy, ze kterých můžete vyplout kam si umanete. Opouštíme prozatím moře , naším dalším zastavením je Ramatuelle . Městečko zavěšené na svahu , uličky na jedno rozpažení, v nich kšeftíky s kosmetikou, keramikou, olivovými oleji, vyrábějí tu i maňásky a turisté i Frantíci se sem jezdí nabaštit . Teď honem k vodě , ale je to problém. . Copak moře tu je všude , ale přijet k němu s tím naším neohrabaným busem, to je oříšek ! Nakonec tedy pláž máme a máme i čas se do vln vnořit, je to už náš třetí ponor , když počítáme i tu koupel v řece první den . Saint Tropez je za rohem, parkujeme a jdeme si udělat společnou fotku před slavnou strážnici z filmů o tom potřeštěném četníkovi Cruchotovi. V přístavu je rušno , krom obvyklých jachet za miliony je tu dnes i jedna miliardová , jak šikulové promptně vygůglili , patří nějakému Rusákovi . Musíme zpět do Fréjus , máme objednanou večeři v asijskem restaurantu. Pecka ! Vietnamský podnik New Asia Wok je ten druh stravování , kdy si za určitý peníz / 12.9€ / dopřejete co hrdlo ráčí z téměř nekonečné nabídky . A že hrdlo ráčilo a my jsme si dopřávali ! Potom ještě nákup v Carrefouru a zpět do hotelu .
Odjíždíme již v osm , naší první " štací " je městečko Eze a jeho fabrička na voňavky Fragonard . Ujala se nás sympatická Oksana , provedla nás provozem a zavedla do butiku , kde se jenom těžko odolávalo . Flakónky s parfémy jsou z hliníku a pozlacené, kdo si jich nabral pět , dostal zajímavou slevu . Nad fabrikou je městečko a úžasné výhledy na vodní svět pod námi . A další vodní svět nás čekal v Oceanografickém muzeu , to už jsme byli zaparkovaní ve skále v Monaku . Čtyři patra zážitků ! Potom společně do katedrály k hrobečkům toho přeslavného páru knížete Reiniéra a jeho tragicky zesnulé manželky Krásné Grace Kellyové . Od paláce jdeme dolů do čtvrti Condamine , dosud tu stojí zbytky po Formuli jedna z minulého týdne , živo je i v samotném Monte Carlu okolo Casina , Opery a drahých hotelů . Kdo chce , může se jít smočit do moře na městské pláži , pokochat se kvetoucí botanickou zahradou , zanakupovat si a nebo si posedět někde u kafinka . V přístavu kotví i naše stará známá velejachta , kterou jsme včera viděli v Saint Tropez ! Den se chýlí ke konci , v devět nám nezbývá než sednout do busu a vydat se systémem tunel - most po dálnici směrem na Janov , tady dáváme sbohem moři , které jsme si tak pěkně užívali a míříme na sever , domů . Klidně s vámi vyrazím i příště , ahoj váš Honza



Českolipská Provence
Českolipské gymnázium je roztomilá školička na pražském Proseku, studenti s kufry a batůžky na zádech a jejich slzící rodiče a tři na první pohled sympatické učítelnice, to je scenérie v neděli 28.5. večer. CK Pangea nám připravila pěkný výlet do jižní Francie , pocestujeme busem firmy Toufar s Danem a Honzou za volantem. Na poslední pumpě u nás, těsně před Rozvadovem, doplňujeme zásoby a je před námi zdánlivě nekonečná cesta přes Německo a pořádný flák Francie . Ale nějak to tím Comté a Burgundskem uteklo, ani Lyon nás nezbrzdil a hnedle po poledni už jsme na parkovišti u Pont du Gard ! Dva tisíce let staré přemostění řeky Gardon je fascinující ! Jakto , že nebylo zařazeno mezi divy světa ? Ale protože je pravé středomořské počasí a řeka je čisťoučce lákavá , byl by další div , kdybychom do ní nehupsli . Osvěženi po té křivičné cestě usedáme zpět do busu a přesouváme se do Avignonu . Rhonu stráží po obou březích dva mohutné hrady Beaucaire a Tarascon , dobře to mělo těch sedm papežů, kteří dali vale Řimu , opečované . My dáváme vale našemu autobusu, musí povinně odpočívat , a jdeme se ponořit do čtrnáctého století . Papežský palác je neuvěřitelně mohutný , tolik kamení pohromadě ! Ale zároveň je i skoro prázdný , ta jejich Revoluce jej důkladně poplenila . I tak je ale na co koukat , potulujeme se místnostmi a schodišti , máme i kliku , zrovinka se tu koná výstava afrického umění , někdy docela bizár , občas je možné vylézt na tersu nebo se projít zahradou . Kdo má ještě síly a zvědavost, může zavítat do katedrály Notre Dame . Náš lístek nás opravňuje i k návštěvě Aviňonského mostu , který je známý z té francouzské " odrhovačky ". Z kdysi dvaadvaceti oblouků jich nám zbylo pouze šest . A máme volno na šmejdění , staré město je živé , plné hospůdek , kdo chce , může posedět u kafínka . Do hotelu se musíme dostat po vlastní ose , není to žádná prča , abychom nemuseli přestupovat, ujdeme pěknou porci pěšourem a potom už to docestujeme až na místo emhádéčkem. Bydlíme v hotelu Premiére classe a hnedle po ubytování jdeme do takového moderního bufetu Flunch se samoobsloužit a dát si nášup co hrdlo ráčí.
Ráno se balíme a ve čtvrt na devět vyrážíme do Marseille. Cesta je " zarůbaná " , vyslechli jsme během ní dva referáty ve fránině o Marseille a Camarque a přískoky jsme nakonec dospěli do starého přístavu , nalodili se na výletní loď a odpluli směr ostrov If za legendou o hraběti Monte Cristo . Ostrov je pustý , bez vegetace , jenom mohutný hrad a rackové . Je opět vedro , ideální podmínky pro strmý výstup na kopec k bazilice Notre Dame de la Garde . Ale ta panoramata !!! Pod námi nekonečné město a na druhé straně modroučké moře s Friulskými ostrovy ! Nádhera ! Bazilika je plná obrazů , připadáme si jako v pinakotéce . Dole v přístavu nasedáme do našeho busu a přesouváme se do přírody . Ta příroda se zove Corniche , silnička nás klikatí do kopců se stržemi a kaňony , kterým se říká calanques a dole pod tou nádherou je městečko Cassis . Aby jim tu nesmrděly busy , jsou zahnány na velké parkoviště v lese a my jedeme , jako jezdí němečtí důchodci , vláčkem ! V maríně si dáváme rozchod a jde se kam ? No přece na pláž ! Moře je průzračné a má už letní teplotu a taky už byla zahájena sezóna " nahoře bez "! Uličky jsou plné pastí na turisty , ale dá se tu i koupit bagetka a něco k ní . Nad městečkem na skále stojí hrad , ale kdo by se k němu plahočil , jeden výstup už máme dnes v nohách . Domů jedeme chvíli podél moře , chvíli provencálskou přírodou , nepohrdáme ani dálnicí a jdeme bydlet do hotelu Ibis budget ve Fréjus.
Ráno je pod mrakem , k snídani jsou i sýry a jedeme se podívat do centra , neb jsme ve městě , které založili Římani a dodnes tu je celá řada památek na ně . My si fotíme coloseum dosud zavřené , leč přes plot viditelné a směřujeme na pobřeží a po celou cestu máme moře po levé straně . Naším prvním zastavením je Port Grimaud . Je to umělé město postavené panem Francoisem Spoerrym , je plné kanálů a můstků přes ně , suvenýry, tričkárny, zmrzlinárny a kafírny s restauracemi , masivní kostel a přístavy, ze kterých můžete vyplout kam si umanete. Opouštíme prozatím moře , naším dalším zastavením je Ramatuelle . Městečko zavěšené na svahu , uličky na jedno rozpažení, v nich kšeftíky s kosmetikou, keramikou, olivovými oleji, vyrábějí tu i maňásky a turisté i Frantíci se sem jezdí nabaštit . Teď honem k vodě , ale je to problém. . Copak moře tu je všude , ale přijet k němu s tím naším neohrabaným busem, to je oříšek ! Nakonec tedy pláž máme a máme i čas se do vln vnořit, je to už náš třetí ponor , když počítáme i tu koupel v řece první den . Saint Tropez je za rohem, parkujeme a jdeme si udělat společnou fotku před slavnou strážnici z filmů o tom potřeštěném četníkovi Cruchotovi. V přístavu je rušno , krom obvyklých jachet za miliony je tu dnes i jedna miliardová , jak šikulové promptně vygůglili , patří nějakému Rusákovi . Musíme zpět do Fréjus , máme objednanou večeři v asijskem restaurantu. Pecka ! Vietnamský podnik New Asia Wok je ten druh stravování , kdy si za určitý peníz / 12.9€ / dopřejete co hrdlo ráčí z téměř nekonečné nabídky . A že hrdlo ráčilo a my jsme si dopřávali ! Potom ještě nákup v Carrefouru a zpět do hotelu .
Odjíždíme již v osm , naší první " štací " je městečko Eze a jeho fabrička na voňavky Fragonard . Ujala se nás sympatická Oksana , provedla nás provozem a zavedla do butiku , kde se jenom těžko odolávalo . Flakónky s parfémy jsou z hliníku a pozlacené, kdo si jich nabral pět , dostal zajímavou slevu . Nad fabrikou je městečko a úžasné výhledy na vodní svět pod námi . A další vodní svět nás čekal v Oceanografickém muzeu , to už jsme byli zaparkovaní ve skále v Monaku . Čtyři patra zážitků ! Potom společně do katedrály k hrobečkům toho přeslavného páru knížete Reiniéra a jeho tragicky zesnulé manželky Krásné Grace Kellyové . Od paláce jdeme dolů do čtvrti Condamine , dosud tu stojí zbytky po Formuli jedna z minulého týdne , živo je i v samotném Monte Carlu okolo Casina , Opery a drahých hotelů . Kdo chce , může se jít smočit do moře na městské pláži , pokochat se kvetoucí botanickou zahradou , zanakupovat si a nebo si posedět někde u kafinka . V přístavu kotví i naše stará známá velejachta , kterou jsme včera viděli v Saint Tropez ! Den se chýlí ke konci , v devět nám nezbývá než sednout do busu a vydat se systémem tunel - most po dálnici směrem na Janov , tady dáváme sbohem moři , které jsme si tak pěkně užívali a míříme na sever , domů . Klidně s vámi vyrazím i příště , ahoj váš Honza