close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Říjen 2016

Autosalon

3. října 2016 v 9:23 | HONZA |  Pojeď se mnou
Autosalón 2016
Se ženami je radost jezdit do Paříže . Je pro to řada důvodů . Ale proč si jednou " nestřihnout" převážně mužské osazenstvo ? Je tomu tak ve středu 28.9. CK Plustour připravila na konec září cestu do města nad Seinou s návštěvou Pařížského autosalónu , který se koná jednou za dva roky a vždy je to velká událost . Máme modrou Scanii s Mírou a Martinem za volantem , kompletní jsme od Plzně , na Kateřině se připravujeme na noc, kterou tak trochu protrpíme v buse , ale ta noc je najednou za námi a my jsme v Paříži ! Vždy se sluší udělat klientům takovou malou seznamovačku , naše okružka začíná u parku Bercy se zelenou pyramidou - Všesportovním palácem , naproti přes řeku se vypínají proti sobě čtyři rozevřené knihy , to je ta jejich moderní knihovna , přes most Austerlitz , po našem Slavkovský , přejíždíme na levý břeh a míjíme botanickou zahradu , budovy Technické univerzity a Institut arabského světa s těmi mžourajícími okny , bouquinisté mají své malé , v zelených bednách ukryté antikvariáty , ještě zavřené , už je tu katedrála Notre Dame na ostrově Cité , my se v tom děsném provozu suneme po nábřeží , vidíme Pont Neuf , který tu už je od začátku sedmnáctého století , Muzeum peněz a Francouzskou Akademii , na druhém břehu už je nekonečný Louvre a za ním Tuilerijské zahrady , na náměstí Concorde svítí zlatá špička egyptského obelisku , daru Egypta Francii za rozluštění hieroglyfů, my míříme k Musée Orsay , světově proslulé galerii a za chvíli se zdravíme s Invalidovnou s pohřbeným Napoleonem , na protějším břehu jsou mohutné Velký a Malý paláce , ale my už netrpělivě vyhlížíme " Starou dámu " , jak Eiffelovku nazvali sami Pařížané . Konečně pod ní stojíme ! A začíná nám náš první pařížský den . Po tom úžasném pohledu na bílé město pod námi měníme perspektivu a pro změnu sledujeme ten cvrkot z paluby lodi společnosti Bateaux Mouches a pěkně v sedě si vše necháváme plynout před očima . Taky se musíme přestat bát pařížského metra. Prubířským kamenem je naše první jízda , dokonce s přestupem , do Latinské čtvrti . Na náměstí před kostelem St Sulpice je asi nejkrásnější místní fontána , kostel sám je též velmi zajímavý , celý gramotný svět jej zná díky románu Šifra mistra Leonarda. V Luxemburské zahradě , dosud nádherně rozkvetlé , si prohlížíme zámek královny Marie Medicejské , nad korunami kaštanů se tyčí nepřehlédnutelný Panthéon , my si vykračujeme po bulváru St Michel okolo slovutné Sorbonny a zbytků římských lázní až k Seině , odtud už vidíme jako na dlani katedrálu Notre Dame a dopřáváme si volníčko na pojedení či popití v některé z mnoha roztomilých a voňavých hospůdek . Cestou na pravý břeh se zastavujeme u Svaté kaple a Justičního paláce , stojíme mezi divadly na náměstí Chatelet , od gotické věže již neexistujícího kostela svatého Jakuba se vyráží na pochod ke světcově hrobu v dalekém Santiago de Compostella . My už toho také máme dost našlapáno , ale ještě si musíme protřít nevěřícně oči u Pompidouova kulturáku a u bláznivé fontány Stravinskij hnedle vedle . Od radnice potom frčíme metrem do čtvrti La Défense pofotit si ty skleněné mrakodrapy a taky si trochu zanakupovat , aby bylo v hotelu Premiére classe ve čtvrti Fleury k pokecu co jíst a pít .
Po snídani , za drobounkého mrholení , se vydáváme naplnit další den historií . Naším cílem budou dva královské zámky . Tím prvním je v lesích ukryté Fontainebleau . Asi by se dalo přednášet , jak mistři se složitými jmény kladli kámen ku kameni, lepší je představit si tu dobu jako éru královských milenek a manželek , beztak měly rozhodující slovo ony . Interiéry jsou takovým průřezem jednotlivými styly , zahrady , jak ta anglická , tak i ta francouzská , jsou dosud osázené a barevné listoví kaštanů a platanů tu nádheru jenom podtrhuje . Ve městě je dnes trh , to je srovnatelný zážitek s těmi kulturními . Jenom škoda přeškoda , že báječné pečené křepelky jsou už " sežrané " . Jinak se tu dobře nakupuje , odnášíme si tašky dobrot pro naše miláčky doma . Cesta do Versailles je jako stvořená pro popovídání si o strůjci toho všeho , o králi Slunce - Ludvíku XIV. On vybudoval největší královskou rezidenci v Evropě , obklopil ji zahradami a udělal z ní v sedmnáctém století hlavní město našeho kontinentu . Nádvoří , jindy tak přeplněné turisty s převážně šikmýma očima , je dnes mile poloprázdné , za chvíli jsme uvnitř té okázalé sebeprezentace jednoho jediného člověka obklopeni zrcadly , tapetami , nábytkem , obrazy a křišťálem . V zahradách se dnes vybírá , jsou spuštěny dvě moderní fontány , ta jedna se jmenuje Vodní divadlo , různě propletené šlahouny na velké vodní ploše chrlí do výšky provazce vody , ta druhá je Zrcadlový bazén , tady počítač řídí trysky a z nich přesně do rytmu barokní muziky stříkají vodní propletence . Ale stíháme i procházku bludištěm , Malý Trianon postavený pro markýzu de Pompadour a vesničku Marie Antoinetty s chalupami s doškovými střechami a s kosatci na nich . Po celou dobu naší procházky nám drobně prší , aspoň se nepráší !
Dnes nás čeká dělení na dvě partičky . Skupina A jede na Autosalón , skupina B začíná Louvrem a potom ji čeká kýžené volno a svobodný pohyb po Paříži . Odpoledne ovšem už nastoupí " medvědář " a společný přesun metrem pod ten jejich slavný kopec Montmartre . S jedním přestupem se ocitáme přímo pod červenými lopatkami přeslavného , hambatého kabaretu Moulin Rouge . Od něho stoupáme do regulérního kopce, však se taky jmenuje Montmartre . Okolo baziliky Sacré Coeur je obvyklé brableniště turistů a " mobilních " malířů. krámky s tričky a suvenýry jsou pastí na turisty , hospody a kafírny jsou plné , palačinky voní . Pod kopcem nastupujeme do metra , naším dalším vynořením je Vítězný oblouk . Stojí na největším kruháku na světě , řeka aut je toho důkazem a kdo se vyškrábal po bezmála třech stech schodech nahoru , byl odměněn neskutečným pohledem na dvanáct , do všech stran se rozbíhajících ulic . Jednou z nich jsou i slavná Champs Elysées . A zase to metro ! Tentokrát vystupujeme na Place St Michel a jde se společnou večeři . Nabídka je veskrze francouzská a rodina žabožroutů a šnekožroutů získává řadu nových členů . To už jsme zase pohromadě , dorazilo Áčko a s plnými bříšky cestujeme naposledy metrem pod Montparnasský mrakodrap. Rychlovýtah nás vyváží nahoru a pod námi je ta nekonečná , úžasně rozsvícená Paříž , lepší rozloučení jsme si nemohli přát . Až sem pojedete příště , nezapomeňte mě vzít s sebou ! Ahoj , váš Honza