close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Květen 2016

Když se sejde skvělá parta

29. května 2016 v 19:52 | HONZA |  Pojeď se mnou
Když se sejde skvělá parta
Konec května je takovou téměř jistou zárukou toho , že bude solidní počasí a že bude Paříž v tom nejskvělejším vegetačním období . Na to vsadila , a úspěšně , CK Plustour , bus firmy Mirobus naplnila sedmapadesáti klienty a vyrazili jsme na dalekou cestu . Za volantem se střídají Jirka a Jirka , což vyvolalo bouři veselí a pomohlo tak k uvolnění stydlivé atmosféry , která někdy začátky zájezdů doprovází . Přes dvě hodně blbé objížďky v Německu jsme nakonec načas na poslední pumpě před Paříží , konáme hygienu a kluci šoférští ohřívají párky . Příjezd do města po totálně zasekané dálnici jsme přežili a v tom šnečím tempu byl aspoň čas dozvědět se něco o historii i současnosti . Mitterandova knihovna , Všesportovní palác porostlý travou , most Austerlitz pojmenovaný po slavné bitvě u Slavkova , botanická zahrada , Institut arabského světa s mžourajícími okny , bouquinisté a jejich zelené bedýnky plné archiválií , už je tu katedrála Notre Dame a špička Svaté kaple , Latinská čtvrť , nejstarší most zvaný Nový , Akademie a naproti už ten nekonečný Louvre , Orleánské nádraží odsouzené k demolici a zázračně přestavěné na Musée Orsay , dva secesní paláce s prosklenými střechami , Invalidovna se zlatou kupolí , pod kterou odpočívá Napoleon a najednou jsme přímo pod Eiffelovkou , vystupujeme z busu a začíná nám první pařížký den . Fronty u pokladen nejsou nikterak zničující , za chvíli už tajíme dech nad nekonečností toho světlého města tři sta metrů pod námi . Po krátké procházce už se naloďujeme na palubu mohutné lodi společnosti Bateaux Mouches a Paříž krásně a pomalu plyne okolo nás ! Na nádražíčko vlaku RER je to jenom přes most Alma , jedeme tři stanice a přestupujeme na metro , abychom se z podzemí vynořili u kostela St - Sulpice. Ten je přeslavný , v něm se odehrál surový mord v románu " Šifra Mistra Leonarda" , obdiv zaslouží i kopie Turínského plána . V Luxemburské zahradě začínáme kolektivním čůráníčkem , teprve potom jsme schopni vnímat tu krásu jak osázených zahrad , tak i vlastního Luxemburského paláce . Bulmiš , jak místní nazývají mazlivě bulvár St - Michel , je živoucí tepnou Latinské čtvrti , míjíme slovutnou Sorbonnu a zbytky římských lázní , ale ten pravý mumraj začíná v malé , leč malebné čtvrti u Seiny , ta se skládá ze samých hospůdek , do té doby vstřícná spolupráce s průvodcem dostává trhlinu , hurá za gýrosy , palačinkami a pizzou ! Sraz máme pod ocasem koně Karla Velikého přímo před katedrálou Notre Dame , ještě k radnici a za ní šup do metra , dnes naposledy a už zakláníme hlavy pod mrakodrapy končiny zvané La Défense . Z úřadoven se zrovna valí tsunami " límečků " , rozprcháváme se po obchodech či kafírnách a čekáme na tři čtvrtě na sedmou , to nám přijíždí autobus a my se unaveni přesouváme s asi milionem automoto šílenců do hotelu Premiére classe ve čtvrti Epinay sur Orge .
Snídaní jsme si osladili život a pod modrou oblohou a odpočinuti po včerejšku se vydáváme do dnešního , zámeckeho dne . Hluboko v lesích , ve kterých lovívali francouzští králové , stojí zámek Fontainebleau , nádherná ukázka renesančního stavitelství . Velký podíl na jeho kráse mají bystré ženské oči , ať už šlo o oči královen či královských milenek . Stavba je obklopena zahradami , ta francouzská je ukázkou schopností člověka zkrotit přírodu do symetrických obrazců s průhledy a vodními plochami , anglická se naopak tváří jako by byla stvořena matičkou přítodou , ale i v ní je čitelná ruka zahradníkova , sekvoje , kamélie a sofory jsou tu hostmi . Městečko je živé , spousta obchůdků pamatuje začátek dvacátého století a my máme kliku , dnes je tu ten francouzský barevný , voňavý a ukřičený trh . Versailles , do kterých jsme se přesunuli , nás mile překvapily . Žádná fronta na nádvoří , za chvíli jsme uvnitř , ale ouha ! Interiery narvané převážně Asiaty a ti si v žádném případě nepřipouštějí , že kromě nich je tu ještě někdo další , kdo by si chtěl třeba i něco vyfotit nebo jen tak obyčejně prohlédnout . V zahradách je lépe , máme dobrý čas , můžeme se vydat na delší výlet , naším cílem je vesnička Marie Antoinetty - Hameau . Královnina rezidence je sice celá v lešení , ale ostatní chalupy s doškem a kosatci na střechách , rybník s majákem a zelinářské zahrádky tu iluzi pohádkové vesnice dotvářejí dokonale . Ve zvířecí farmě se pasou stádečka koz a ovcí , ještě musíme k obrovité sekvoji v dalším parku , nacházíme i jeden z Amorových pavilonků , tady se asi děly věci ! Kolem Malého Trianonu se vracíme k busu a jedeme si zapiknikovat na trávník u našeho hotelu .
Počásko nám drží , je modroučko a teploučko , balíme a je před námi den poslední. Využijeme jej do mrtě , program je bohatý , snad se nedostaví nějaké komplikace. Zastavení první je u Invalidovny , fotíme si tu záplavu zlata na kupoli a popojíždíme přes načančaný most Alexandra III. na náměstí Concorde a dále k Louvru . Tady se loučíme s naším busem a sestupujeme po mramorovém schodišti do útrob nejznámějšiho muzea na světě . A protože máme volno , dá se stihnout i Musée Orsay a jeho impresionisté na protějším břehu , anebo jen takové to courání po městě s posezením u kafíčka . Sraz máme pod ocasem našeho koníka před katedrálou a jedeme metrem pod kopec Montmartre. No a co by to bylo za Paříž , kdyby nám nezapršelo ! Horu od Moulin Rouge jsme zdolali ještě suchou nohou , ale před bazilikou Sacré Coeur už hřmí a blýská se , regulérně prší , v kostele je ale sucho , pomodlíme se , aby to byla jenom přeháňka . Pod deštníky spěcháme znovu do metra a doufáme , že u Vítězného oblouku už bude zase dobře . Oblouk je impozantní , je pojednán reliefy, na kterých je oslavován Napoleon, hoří pod ním věčný plamen nad hrobem Neznámého vojáka a dá se na něj vystoupat po 294 schodech , odměnou je potom neopakovatelný pohled na dvanáct do všech stran rozebíhajících se ulic včetně Champs Elysées . Metro už je náš kamarád , za chvíli jsme v uličkách Latinské čtvrti , mnozí absolvujeme společnou večeři a nebojsové " jdou " do žabiček či šneků ! Poslední přesun je pod montparnasský Rukáv , mrakodrap , z jehož vyhlídkové terasy je úžasný pohled na rozsvěcující se Paříž . A to je konec , loučíme se , ještě se sem musíme vrátit !
Sobí " lejno "
Kilo a půl masa / krůta , hovězí , vepřové / posol , opepři a potři dijonskou hořčicí . Vlož do pekáče , do třetiny zalij šlehačkou , rozeber dvě palice česneku a i se slupkami dej k masu , přidej jedno nakrájené jablko , přiklop a dej dusit do trouby do změknutí . Šťávu propasíruj , maso naporcuj a podávej s oblíbenou přílohou .
Pařížská cibulačka
Do zapékací misky dej osmaženou cibuli , zalij silným vývarem a skleničkou bílého vína , poklaď opečenými plátky bagety a posyp hojně nastrouhaným sýrem . Dej zapéct do trouby až do zhnědnutí sýra .
Burgundské hovězí
Kostky loupané plece nebo kližky osol, opepři a obal v hladké mouce smíchané s mletým novým kořením. Opeč na oleji a dej stranou . Ve výpeku opeč celé oloupané šalotky , vrať maso , zalij sedmičkou červeného vína a šálkem silného vývaru , přidej snítku tymiánu a tři bobkové listy a dus do poloměkka . Potom přidej na velké kusy nakrájenou mrkev , malý rajčatový protlak a hrst nastrouhaného perníku a dodělej do měkka . Maso a mrkev dej stranou , vyhoď tymián a bobkové listy a vše rozmixuj dohladka. Vrať maso a mrkev a podávej s vařeným bramborem a pečivem .




čakaj, čakaj

8. května 2016 v 17:34 | HONZA |  Pojeď se mnou
Čakaj, čakaj
No sláva bohu na výsostech ! Jasně , doba je nejistá , ale konečně se našla partička nebojácných , zaplatili si u CK Plustour cestu do Paříže , a tak jsme se mohli ve středu 4.5. 2016 nesměle okukovat před Hlavním nádražím v Praze před tou dalekou cestou . Je hnusné počasí , raději se klidíme do tepla busu firmy Mirobus , za jehož volantem se budou střídat řidiči Martin a Lukáš . Průjezd totálně zasekanou Prahou máme šťastně za sebou a uháníme si to k hranicím . Poslední zastávkou u nás je pumpa Kateřina a potom už projíždíme předlouhým Německem směr Francie a Paříž . Po šesté konáme očistu na pumpě a poloprázdnou dálnicí jsme nečekaně brzy v centru . Frantíci mají dnes svátek , proto to hladké " ántré ". Jedeme přes most Austerlitz na levý břeh Seiny , míjíme budovy Techniky a Institutu arabského světa s mžourajícími okny , těšíme se pohledem na majestátní katedrálu Notre Dame , po nábřeží s prastarými kavárnami směřujeme k úctyhodné Akademii , po pravici na druhém břehu už je Louvre a za ním Tuilerijské zahrady , u Bourbonského paláce odbočujeme doprava a přes most Concorde vjíždíme na stejnojmenné náměstí . A protože máme fakt senzační čas , můžeme si dovolit luxus zastavit tu a pofotit si perspektivu Elysejských polí , obelisk i vyčnívající Eiffelovku nad korunami kvetoucích kaštanů . A jedeme po liduprázdných Champs Elysées k Vítěznému oblouku a dále na náměstí Trocadéro a dáváme pac a pusu našim šoférům , ti musí odkvačit na zákonnou přestávku . Prvním lidským slovem v Paříži je " čakaj , čakaj " , takhle nás oslovují černí braši a nabízejí nám malé eiffelovčičky , šest kousků za jedno euro . Z plošiny mezi křídly paláce Chaillot je úžasný pohled na Eiffelovu vež , fotíme si tu nádheru a pod rozkvetlými magnóliemi sestupujeme dolů , abychom si tenhle pařížský poklad prohlédli pěkně zblízka a pochopitelně si i na vrcholek vylezli . Je božské modroučko , výhledy neuvěřitelné , to nekonečné a překvapivě světlé město máme pod sebou jako na dlani . Po tomhle zážitku nás ovšem vzápětí čeká další . Plujeme lodí společnosti Bateaux Mouches pěkně na horní palubě a kocháme se tou krásou vůkol . Ale musíme i trochu chodit . Přesouváme se vlakem a metrem do stanice Montparnasse , z podzemí se vynořujeme přímo pod tím zdaleka viditelným černým mrakodrapem a jdeme si projít bulvár , v jehož kavárnách se narodila celá řada - ismů . Na boulevardu Montparnasse se na začátku minulého století scházela intelektuální elita a u jediné kávy a pod oblaky nikotinového dýmu se z vášnivých debat rodila velká dila . Opouštíme umělce a jdeme se před pouliční vřavou ukrýt do ticha Luxemburské zahrady . Trávníky parku jsou doslova pokryty těly piknikujících místních , kovová křesilka jsou beznadějně obsazena , před Luxemburským palácem jenom ztěží nacházíme místečka na lavičkách a odpočíváme ve stinu kaštanů s plechovkou studeného piva v ruce . Ale musíme dál . Bulmiš , jak studenti mazlivě nazývají bulvár St. Michel , je takovou velerušnou tepnou Latinské čtvrti , my po něm sestupujeme kolem slovutné Sorbonny a zbytků řimských lázní a noříme se do uliček sestávajících z hospůdek , bister , kafíren , barů a restaurací v okolí katedrály . Tady si dopřáváme hodinové volníčko , tady se dají nakoupit nezbytnosti na večerní popíjení a taky se tu můžeme aspoň na chvilku proměnit z turistů v Pařížany a pozorovat od skleničky ten cvrkot kolem . Sraz máme pod ocasem koně Karla Velikého , jdeme k radnici a nastupujeme do metra , abychom se přesunuli do jednadvacátého století . Pojízdné schody nás vyvážejí totiž do lesa mrakodrapů čtvrti La Défense . Ve skleněných plochách budov se odráží večerní slunce , lidé proudí od obchodu k obchodu a dominanta celého kompletu - Archa je skoro celá v lešení . Pod schody už čeká náš bus a jedeme bydlet na předměstí do hotelu Premiére classe v Epinay sur Orge .
Po sladké snídani odjíždíme do Fontainebleau . A je opět modroučko a všechny mladé holky , aniž by se domluvily , vyrazily v krátkých sukýnkách . Hned je svět krásnější ! Cesta ke královskému zámku trvá asi čtyřicet minut , posloucháme vyprávění o královnách a královských milenkách , které se velkou měrou zasloužily o tu krásu , kvůli které se sem sjíždějí zvědavci z celého světa . Anna Bretaňská , Diana z Poitiers , Kateřina Medicejská , Marie Antoinetta , Josefína , Marie Luisa , Eugenie ...ženský vkus , důslednost a schopnost poroučet , výsledkem je nejen zámek samotný , ale i kouzelné zahrady s rybníkem s macatými kapry a rozpučelymi magnóliemi , šeříky a rodouši . I městečko je půvabné , spousta krámků má zachovalé interiery , atmosféra vypovídá o tom , že se tu čas jakoby zastavil někdy v roce 1900 . A páteční tržnice ? Nádhera ! Vůně , křik , barvy , fantazie , spousty nakupujících žen a chlapi v okolních bistrech na pastisu . Půlden utekl , musíme se přestěhovat do Versailles . Fronta na nádvoří hovoří o tom , že si holt chvilku postojíme . Ale postupujeme docela rychle , za hoďku jsme uvnitř a máme to potěšení sdilet ty velkolepé interiery společně s tlačenicí dalších zvědavců , většina z nich má šikmá očka . Nakonec jsme vytlačeni ven , čeká nás procházka zahradami . I tady jsou davy , ale s tím se už dá žít . Postupujeme od centrálního schodiště k Latonině fontáně , všechny postavy na ní svítí zlatem , v ose zahrad je potom ještě fontána Apollonova, hlavní kanál se hemží lodičkami , my jdeme kaštanovou alejí k Malému Trianonu a dál do vesničky Marie Antoinetty . Ta je přímo pohádkově roztomilá , hrázděné chalupy s doškovými střechami , na hřebenech kosatce , rybník a mlýn s dřevěným kolem a nezbytnými kapříky , zahrádky s rebarborou , artyčoky a kořením , zvířecí farma s těhotnými bachyněmi , ovečkami , kozami a oslíky , fakt pohádka ! U autobusu už probíhá čilý byznys se senegalskými brachy , jedeme do hotelu a ti , kteří toho ještě neměli dost , si u francouzského vínka či českého pivíčka ve víkách autobusu mohli ten slunečný den zbilancovat.
Ráno se po obloze honí mráčky , ale nám to nevadí , nebude aspoň takové vedro , je před námi dost turistiky . Vezeme se přes Montparnasse k Louvru , vystupujeme , bus pokračuje se skupinou do Disneylandu . My , Pařížané , začínáme prohlídkou nejvěhlasnějšího muzea na světě - Louvru . Už umíme stát ve frontách , tahle nás nerozhází , za chvíli už jsme mezi obrázky a potom máme volníčko na užívání si Paříže. Před druhou se scházíme pod ocasem našeho koníka a šup do metra a za pár minut už koukáme na lopatky červeného mlýna , ano jsme před Moulin Rouge . Od něho vede cesta na kopec Montmartre k bazilice Sacré Coeur , k náměstí malířů Tertre a do toho kadlubu tričkáren , galerií a bister . Scházíme se v parku u kolotoče , znovu se noříme do metra a denní světlo spatřujeme u Vítězného oblouku na konci Champs Elysées. Brableniště na Oblouku , brableniště pod ním , na " Elyzejkách " proudy lidí v obou směrech , Paříž pulzuje . Abychom se těm davům vyhnuli , míříme do Latinské čtvrti na večeři , jak jinak než metrem ! Jsme hosty restaurace Délice de Paris a vybíráme si z pestré palety předkrmů , hlavních jídel a dezertů . Několik odvážlivců dokonce rozšířilo tu velkou , Anglány vysmívanou , rodinu žabožroutů či šnekožroutů . A tečka nakonec ? Jedeme rychlovýtahem na montparnasský Rukáv , to je ten odevšad viditelný mrakodrap a pod námi je rozsvícená Paříž ! Páni , to je nádhera !!!Pak už jenom hlasité " salut sergeant " a uháníme do Disneylandu pro naše spolucestující a dlouhá cesta domů . Až se budete do Paříže vracet , dejte vědět , rád se s vámi znovu svezu , ahoj váš Honza
Kuřecí paličky po provencálsku
Pekáč vymaž olivovým olejem a vyplň osolenými paličkami. Posyp je nahrubo posekaným česnekem , provencálským kořením a nakrájenými černými olivami a do všech mezírek nastrkej čtvrtky neoloupaných rajčat . Upeč zprudka v rozpálené troubě .
Burgundské hovězí
Kostky masa obal v hladké mouce , kterou smícháš se solí a mletým novým kořením a zprudka opeč na oleji . Maso dej na talíř a ve výpeku opeč celé šalotky dohněda . Vrať maso a vše zalij lahví červeného vína . Přidej jeden malý rajský protlak , bobkový list a lžíci dijonské hořčice . Po hodině dušení na mírném plameni přidej na velké kusy pokrájenou mrkev , kostku bujónu , dvě deci horké vody a dvě lžíce strouhaného perníku . Dus ještě další hodinu, omáčku propasíruj na maso a podávej s vařeným bramborem