MM

11. června 2018 v 6:30 | honza |  Pojeď se mnou
M&M
Dlouho připravována akce " Expedice Paříž " je tu ! Je 5. června , vedro jak v tanku , skupinka Ememáků čítající třiadvacet lidí je rozdělena na muže a ženy , aby nedošlo k záměně , ženy mají černá trika se zlatou Eiffelovkou zajímavě vydutou , muži jsou v šedi s rozcestníkem Liberec - Paříž , přičemž Paříž je v souladu se současnou vládní politikou situována na východ. Přijíždí bus Neoplán firmy Haptour s Jardou a Dušanem za volantem . A jedeme ! Ještě jeden kousek v Bolce a jsme komplet , bus zní hlaholem , určitě nebude nuda . Dé pětka s obvyklou komplikací , německé dálnice svedené do jednoho pruhu , hadi kamionů , zavřené pumpy , ale nakonec jsme před šestou na té poslední před Paříží a konáme hygienu . Jenže ouha ! Leje jako z konve , proboha proč ? Nejsme ale z cukru , před sedmou jsme opět voňaví a přískoky se zasekanou dálnicí blížíme ku městu nad Seinou . Musíme se s paní Paříží trochu seznámit a pohladit ji pohledem , jedeme okolo zatravněné pyramidy v Bercy , přes most Austerlitz pojmenovaný na počest Napoleonova vítězství u Slavkova , míjíme arabský kulturák se mžourajícími okny , už je tu katedrála Notre Dame , bukinisté , Latinská čtvrť , z obklíčení justičních budov vyčnívá věž Svaté kaple , Pont Neuf a Muzeum peněz s naším Klémou jako raritou , na pravém břehu ohromný Louvre , na tom našem Musée Orsay se spoustou impresionistů , u Bourbonského paláce odbočujeme na náměstí Svornosti s obeliskem z Luxoru a už vjíždíme na nejslavnější ulici na světě , na Champs Elysées ! Objíždíme Vítězný oblouk a už jsme na Trocadéru a opouštíme náš bus . Eiffelovka vypadá veletajemně , jsou z ní vidět dvě třetiny , ale nám to nevadí , přestalo totiž pršet . V čase nám vymezeném ji zdoláváme a poté se usedá v hospůdce na náplavce . Ze stanice Bir Hakeim poprvé odjíždíme metrem , vystupujeme na Montparnassu a jdeme se mrknout na vypravování vlaků TGV do vzdálených koutů Francie . Po rue de Rennes se dojde ke kostelu St Sulpice , je především známý z románu Šifra Mistra Leonarda , nás nejvíc zajímá kopie Turínského plátna . V Luxemburské zahradě hodinku relaxujeme , černá , zvlněná trička u vína , " rozcestníci " s pivem . Po bulváru St Michel s výhledem na Panthéon se jde kolem Sorbonny a toho , co zbylo z římských lázní do ráje všech labužníků , do uliček na levém břehu a je volno , tady se dobře plní žaludky i svlažují hrdla . Sraz máme pod ocasem koně Karla Velikého před katedrálou , míjíme radnici a spouštíme se do metra , abychom se vynořili u našeho hotelu IBIS ve čtvrti La Défense mezi mrakodrapy.
Po výživné snídani jdeme pěšky přes celý ten moderní komplex k našemu busu a čeká nás výlet do Versailles . Čtvrtek je pro návštěvu toho ohromujícího díla ideální , fontány sice nefontají , ale o to je tu méně lidí , máme muzejní pasy a za chvíli jsme uvnitř . I tak ale máme co do činění s hordami Japončíků , kteří u všeho musí být první . Mezitím se ovšem udělalo letně , v zahradách je po včerejším slejváku čerstvě a my si to vykračujeme od fontány Latoniny k té Apollonově a dále k Malému Trianonu , ve kterém ochraňoval Ludvík XV . svou milku markýzu de Pompadour . Když se projde zámečkem , otevře se pohled do dalších zahrad a na konci nich stojí nad rybnîkem pohádková vesnička s domky s doškovými střechami . Tu nechala postavit královna Marie Antoinetta a my se radujeme z hejna loudivých kaprů , z políčka žita , z malého vinohradu , z lenošivých čuňat nebo z obrovského kozla . Ještě si musíme obejmout gigantickou sekvoji a otáčíme to zpět k zámku . Hup do busu a jedeme zpět do Paříže . Máme za lubem projet se na palubě lodi po Seině . Sluníčko svítí , lebedíme si na sedačkách a Paříž okolo nás konejšivě plyne . Nožky už nás pěkně bolí , ještě ale musíme zdolat třídu Jiřího V. a kus Champs Elysées . Kdo si nechal ujít pohled z Vítězného oblouku na tucet rozbíhajících se ulic , musí nutně litovat . Metro je hned pod námi , hotel , sprcha a je další den za námi .
V devět vyrážíme na druhou , a tedy již tradiční vycházku k busu pod Archu . Do čítankové životosprávy máme věru daleko , vzdoušek pod modrou oblohou nám udělá dobře . Zastavení první je v Buloňském lesíku u jedné architektonické extravagance . Foundation Louis Vuiton je zrealizovaná vize svými provokacemi proslaveným Frankem Gehrym. Obrovská galerie jako loď se vzdutými plachtami je posazena do idylického prostředí největšího pařížského parku . To je , panečku , pofoceníčko ! Zastavení druhé je v suterénu královského paláce Louvre . Další architekt - velikán Jeoh Ming Paye utopil všechny kapacitní problémy do podzemí a navíc za nimi pustil denní světlo prosklenými pyramidami . A tak nejproslulejší světové muzeum je sice narvané zvědavci , ale dá se v něm chodit i dýchat . Sraz je u pyramidy , jdeme na nádvoří Palais Royale , je před námi náročný úkol . Umístit minci na vrcholek ztopořeného údu , který trčí za zábradlím z tekoucí vody . Komu se to podaří , zlepší totiž erekci tomu , na koho v tu chvíli myslí . Bohužel procento úspěšnosti je mizivé . Okolo krámku přecpaného dýmkami přicházíme na Avenue de l ´ Opera , na konci už vidíme dílo Charlese Garniera - nejkrásnější divadlo na světě . A za ním i před ním tečou řeky aut a busů po Grands Boulevards a my vcházíme do skvostného , krystalicky čistého , secesního interieru obchodního domu Galeries Lafayette . Tady nemáme šanci udržet se pohromadě , snad se ještě někdy uvidíme. Nakonec se ale scházíme na schodech před divadlem , ani se nám nechce zvedat, před námi krásně hraje a zpívá kytarista. Na jeden přestup se dostáváme k hotelu , hurá ! A večer pařbička , jakou tu možná nepamatují. Na břehu nádrže s podivnými skulpturami sedíme na dřevěném molu , mrakodrapy svítí , v dálce Eiffelka , máme pivo i víno a k jídlu co dům dal , paráda !
Poslední snídaně , balíme a nakládáme , jedeme nakupovat do obchodních domů , ukládáme smraďochy do podpalubí a jedeme na poslední výlet . Začínáme u Louvru a zahradou Královského paláce přicházíme do míst , kde kdysi stávaly haly obrovské tržnice . Na tu dobu tu už vzpomíná pouze kostel svatého Eustacha , místo hal tu je ohromné podzemní město. Je čas oběda , drobíme se a setkáváme se u našeho koníka u katedrály . Z metra , do kterého jsme sestoupili železnou , snýtovanou stanicí , se vynořujeme přímo před Moulin Rouge a čeká nás docela brutální výšlap na kopec zvaný Montmartre . Je nádherné teplíčko , malíři se mohou umalovat , před bazilikou Sacré Coeur je fronta , hospody praskají ve švech , v jedné z nich si dáváme vychlazený Guinness , mňam ! Ale už je čas večeře , máme rezervovanou hospůdku Le Latin, přesouváme se metrem a rozšiřujeme rodinu žabožroutů , šnekožroutů a mušložroutů . A úplně naposledy nastupujeme do metra , abychom dotáhli náš program do konce . Rychlovýtah nás vyvezl do šestapadesátého patra mrakodrapu na Montparnassu a my se loučíme s tím nekonečným městem z dvousetmetrové výšky. Tak zase někdy příště ! Ahoj , váš Honza



ZahoditOdeslat odpověď
Vaše e-maily chrání před viry
VytisknoutDa
 

Gymnázium Českolipská

2. června 2018 v 16:17 | honza |  Pojeď se mnou
Gymnázium Českolipská podruhé
Je neděle 27.5. 2018 , čekáme před gymplem na bus , který se nám zadrhnul někde v rozkopané Praze . Nakonec přijíždí bílý Mercedes s Pavlem a Martinem za volantem , loučíme se s rodiči a v souladu s knihou pana Jiráska vyrážíme " z Čech až na konec světa ". Noc se čtyřmi zastávkami proběhla v pohodě , po deváté už jsme v Remeši a hned na začátku - ouha ! Bazilika svatého Remigia, ve které jsme si chtěli zkonfrontovat styly románský s gotickým , je v rekonstrukci . Nevadí , je toho tu k vidění vícero , parkujeme za úžasnou katedrálou Notre Dame , napřed ji okukujeme zvenčí , je obklopena kvetoucím parkem , potom se zdravíme s usměvavým andělem v levém portálu a vstupujeme do chrámu . Je tu i naše stopa , několik vitráží v hlavní lodi pochází z ateliéru Josefa Šímy , který tu po ničivých válkách dohlížel na znovuobnovení původní nádhery interiéru . Tak třeba modrá vitráž v apsidě je dílem Marca Chagalla , kterého si sem pozval . Před chrámem sedí na koni Johanka z Arku , ta sem přivedla ke korunovaci Karla VII . , který se jí za to odvděčil tím , že ji nevykoupil ze zajetí a dovolil tak její nešťastný konec . Ještě procházka po pěší zóně a už zase sedíme v " pelíškách " a pokračujeme v jízdě na západ . Jedeme okolo řeky Aisne a povídáme si o Soissons a legendě o rozbité váze, u Compiégně zmiňujeme pohádkový hrad Pierrefonds ukrytý v hlubokých lesích , ale i vagón maršála Foche , který pamatuje dvě kapitulace , v Beauvais zase katedrálu , která měla být k Bohu nejblíž , ale neunesla sama sebe a zřítila se a po třech a půl hodinách jízdy vystupujeme na nábřeží Seiny v Rouenu . A čeká nás kolečko po památkách . V kostele St Maclou je zrovinka pohřeb , nechceme rušit a jde se do bývalého morového špitálu Aitre , ten je pro změnu celý v lešení . Nevadí , vévodský opatský kostel St Ouen je přístupný a volný je i runový kámen v parku . Centrum města je rušné , jdeme okolo nádherného Justičního paláce do míst , kde byla v roce 1431 upálena Johanka . Dnes tu stojí kostel ve tvaru obrácené vikingské lodice . Ještě nás čeká katedrála Notre Dame a už je tu náš bus a frčíme se ubytovat do hotelu Premiére classe na předměstí . A protože ještě musíme povečeřet , sedáme těsně před průtrží mračen do busu MHD číslo F1 a vystupujeme těsně po ní a jdeme do centra něco pozřít do vyhlášeného bufetu FLUNCH .
Po sladké snídani vylepšené plátkem ementálu už opět sedíme na svých sedačkách , svištíme po dálnici směrem k Seině , chceme si totiž prohlédnout dva úžasné mosty . Ten starší je řetězový a jmenuje se Tancarvilský , ten druhý , teprve třicetiletý , Pont de Normandie , je zkrátka fantastický ! Zastavujeme u něho a fotíme jako o závod . Na druhém břehu je starý pirátský přístav Honfleur , dnes místo stvořené pro ty, kdo milují plody moře . Hospoda na hospodě , k tomu les stožárů jachtiček , dřevěný kostel svaté Kateřiny a kamenný hrad . A jedeme dál . Do města Viléma Dobyvatelé Caen nezajíždíme , musíme hospodařit s časem , před námi je konečně to pravé moře ! Jsme v Arromanches , zde proběhlo vylodění v Normandii , zde vybudovali spojenci umělý přístav Mulbery z betových kesonů a zde se také konečně a definitivně zvrátil průběh války . Je příliv , to , co zbylo z těch betonových krabic , trčí z vody , na břehu je to krám na krámu , všechny buď se zmrzlinou nebo s vojenskou tématikou . A zapomenout nesmíme ani na vojenské muzeum . Kousek odtud je město Bayeux . A v něm unikátní sedmdesáti metrová výšivka s osmapadesáti obrazy popisujícími průběh příprav a vlastní bitvu Viléma Dobyvatelé a Haralda o dědictví anglického trůnu v roce 1066 u Hastings . Teď je před námi stokilometrový přejezd k " jedničce " mezi francouzskými skvosty , k Mont Saint Michel . A zase se ukázalo , že nás má pánbíček rád . Během jízdy se strhla taková průtrž, že to stěrače nebraly , když jsme vystupovali na parkovišti před " zázrakem " , bylo už zase " vymetýno ". Navetka s volantem vepředu i vzadu nás zavezla pod hradby a my museli vystoupat do výšky mezi zemí a nebem . K nebi to bylo ovšem blíž ! Děsný krpál . Ale jsme nahoře , pod námi skvostná panorámata a před námi procházka po kamenném bludišti opatství . Na parkovišti jsme už sami , je před námi posledních sto a něco kilometrů do Rennes . Bydlíme v hotelu BB a hned pílíme opět do FLUNCHE , tady to už známe.
Snídanička obohacená o croissanty , po ní hup do busu a už si to jedeme na sever , neb hodláme navštívit proslulý přístav St Malo . Město je obklopené hradbami, za nimi trčí k nebi kamenné domy a nad nimi ještě věž katedrály svatého Vincenta, ve které je pohřben objevitel Kanady Jacques Cartier . My po těch hradbách jdeme a koukáme na moře pod námi s řadou ostrovů , jediný neopevněný je ostrov Be , na něm je pohřben pan Chateaubriand . Naproti je město Dinard proslulé svými kasíny a hernami . Přejíždíme přes hráz přílivové elektrárny na řece Rance , most je zrovinka zvednutý a pak už nám nic nebrání dorazit k majáku Frehel. Pěšinkou mezi hlodáši a kručinkami a dosud nerozkvetlým vřesem se dojde na útesy nad Lamanchem , v dálce silueta hradu , a to je náš cíl . Tu romantiku si užíváme hodinu a půl , hrad La Latte má svoje parkovißtě, tam čekají naši šoféři , usedáme do pelíšků a pokračujeme . Projíždíme výživným lijákem , ale nevzrušujeme se , víme totiž , že jakmile z busu vystoupíme , bude po dešti . A taky ano ! V Saint Thégonec už neprší a my si v klidu prohlížíme jeden z farních dvorů . Tím druhým je Guimilliau , je ještě rustikálnější , postavičky na kalvárii vyprávějí naivně dojemně osudy Spasitele a Eva , svádějící Adama , má rovnou hadí tělo . Bydlíme opět v " Premiérce " v Brestu a čeká nás v pořadí již třetí krmení ve Flunchi .
Nakládáme a prší . Když ale vystupujeme v městečku Locronan , je po dešti a kosové si pletou noty ! Všechny domy bez vyjímky jsou kamenné , to samé platí o kostele s křivolakou podlahou a s pestře pomalovanými vyřezávanými svatými . Musíme ale dál . Jedeme a leje , vystupujeme v Quimpér a je po dešti . Katedrála svatého Corantina má uhýbající kněžiště , ničemu s nedivíme , jsme přece v Bretani ! Ještě okukujeme tržnici , nakupujeme u voňavého pekaře a pokračujeme v cestování . Na dálnici prší , vylézáme z busu v Quiberonu a skrz mraky se prodírá sluníčko ! Jsme přímo u Atlantiku a odvážlivci se noří do studených vln . Abychom si oceán užili , jdeme chvíli stezkou nad " calanques " po divokém pobřeží. V Carnacu si z té nabídky menhirových alejí vybíráme tu , která se jmenuje Kermario . " Šutry " tu stojí už tisíce let seřazené ve vojenských řadách od těch obrovských po ty malé a krásné na tom je , že nikdo neví proč ! A to je vlastně naše loučení s Bretaní , je před námi dlouhý přejezd směr Vannes - Rennes - Laval do Le Mans , kde bydlíme v hotelu Ibis . Cestou na večeři , tentokrát do Mc Donalda , máme možnost pokochat se obrovitou katedrálou svatého Juliana i mohutnými římskými hradbami .
Dobroučká snídaně , nakládáme a jedeme domů . Aby řidičům vyšly hodiny , zastavujeme ve Versailles a řadíme se do hodinové fronty do zámku. To se dalo vydržet , interiery skvostné , jen těch Japončíků mohlo být méně . Ve městě je obchoďák Monoprix, děláme si nákup na cestu i pro drahé rodiče a šílenou zácpou okolo Paříže se přískoky blížíme k domovu . A co byste neřekli , hned, jak jsme vyjeli , dalo se do deště ! A pak , že se nedá poručit větru - dešti , my to dokázali ! Tak příště ať je to taky tak , budu se těšit , váš Honza



https://i.im.cz/public-avatar/73477ed0ecd1244b55e918dbfb622561/48?default=https%3A%2F%2Fwww.gravatar.com%2Favatar%2F73477ed0ecd1244b55e918dbfb622561%3Fs%3D48%26d%3Dhttps%253A%252F%252Fi.im.cz%252Fimg%252Femail-default-48.png

Tři dny bez mráčku

9. května 2018 v 14:16 | honza |  Pojeď se mnou
Tři dny bez mráčku
Další prodloužený víkend přilákal do CK Plustour pěknou řádku dychtivých cestovatelů . Však to byl také v pátek 4.5. na " Hlaváku " pořádný mumraj . Jenom našich busů se tam seřadilo šest , do toho ještě další cestovky , pořádný guláš ! Ale nakonec všichni sedí na svých sedačkách a jede se do Paříže . Jenže daleko jsme nedojeli , před Rudnou je děsivá bouračka , oba směry D5 jsou zablokovány . My máme ale naštěstí na palubě navigátora a přes okresní silničky tu šlamastyku objíždíme a můžeme , byť s dvouhodinovým zpožděním , pokračovat . Zkracujeme čůrpauzy , před Paříží jsme jakž takž s časem srovnáni a jelikož je dnes víkendový provoz , jsme za chvíli u Eiffelovky a můžeme se zařadit do fronty . Projížďka městem nad Seinou byla ovšem také zajímavá , moderní knihovna , zatravněná pyramida , most Austerlitz a botanická zahrada za ním , katedrála Notre Dame , Latinská čtvrť , Pont Neuf , Akademie a Louvre naproti , Musée Orsay , Bourbonský palác , obelisk se zlatou špicí na Concordu ... Dnes máme i kliku na počasí , je azuro , Paříž viděna z výšky 300 m je nekonečně úchvatná . Potom takový menší špacír do přístaviště výletních lodí společnosti Bateaux Mouches a odpočinková plavba po šplouchající řece a pozorování města z vysluněné horní paluby . Cestou na Champs Elysées procházíme mezi veletržními paláci z roku 1900 a je před námi první cesta metrem . Jednička jezdí bez řidiče a veze nás do stanice Hôtel de Ville . To po jejich znamená radnice , budova je to vskutku impozantní , od ní se jdeme podívat na jednu z mnoha architektonických provokací , na Centre Georges Pompidou . Kulturák přezdívaný " rafinerie " je mnohobarevný kvádr zasazený do hitorické zástavby , neméně prdle působí i veselá fontána Stravinskij v těsném sousedství gotického kostela St Merri . U věže St Jacques si povídáme o pochodu do Santiaga da Compostella , jehož nejdelší odnož začíná právě tady , na náměstí Chatelet stojí dvě krásná divadla a na ostrově Cité hnedle naproti vidíme svědka středověku , mohutnou Conciergerii . Ještě Svatá kaple a už jsme před katedrálou Notre Dame . Mraveniště lidí je tentokrát rozděleno na dva tábory , jeden hledá krásu chrámu , který nemá obdoby , druhý pílí do obrovitého stanu na tradiční oslavu chleba . Dostáváme volno na nákup či posezení v hospůdce a potom společně jdeme po rušném bulváru svatého Michala okolo zbytku římských lázní a slovutné Sorbony k Panthéonu na kopci svaté Ženeviévy . A tady se ucaprtaní potkáváme s naším busem a jedeme bydlet do čtvrti Fleury do hotelu Premiére classe .
Po sladké snídani se potkáváme u busu, holky s letními výstřihy , budou se hodit jako rekvizita až dojde na vyprávění o neřestném životě u královského dvora. Jedeme do Fontainebleau. Původní lovecký zámeček doznal celé řady změn , byl mnohokrát přestavován a vylepšován , a vždy u toho byly královské manželky nebo milenky . Interiery jsou vlastně takovou velmi didaktickou pomůckou pro sledování evoluce od renesance po dobu vlády Napoleona lll. A protože tu jsme v tom nejšťastnějším vegetačním období , užíváme si i krásy zahrad okolo Kapřího rybníka , té francouzské i té nejkrásnější - Dianiny . Ještě stíháme i nákup dobrot domů , a protože je dnes neděle , těšíme se i z kouzla té pravé , voňavé , barevné a halasné tržnice . To Versailles , to je jiné kafčo ! Po idylickém dopoledni jsme součástí světového blázince . Obrovská fronta přes celé parkoviště a následný několikanásobný had zvědavců představují několik zabitých hodin . Jdeme na to jinak . Začneme zahradami a budeme doufat , že se nádvoří mezitím vyprázdní . Tak jo , mísíme se do davů v parku , ale můžeme se svobodně pohybovat a mířit za naším cílem . Tím je vesnička Hameau, kterou si jako hračku pořídila královna Marie Antoinetta. A je fakt kouzelná . Dojde se k ní přes zámeček Malý Trianon , všechny domečky mají doškové střechy nahoře s kosatci , v rybníku s mlýnem jsou stovky loudivých kaprů , na farmě se povalují tlusté ovce . Ještě si jdeme vyfotit obrovitou sekvoj v anglické zahradě a spěcháme zpět do hlavního areálu , začínají " fontat" fontány a k tomu hraje muzika z poschovávaných reproduktorů. Paráda ! A nádvoří se nám krásně vylidnilo, v zámku jsme za chviličku a absolvujeme prohlídku nejznámější královské rezidence v relativním klídku . Na parkovišti potom ještě byznys s černoušky a jedeme bydlet .
Ráníčko opět jako vymalované , po snídani nakládáme a vracíme se zpět do Paříže . Zastavujeme u Invalidovny přímo pod zlatou kopulí Dómu , zde je pohřben Napoleon Bonaparte . Za chvíli už vystupujeme u Louvru a čeká nás opět ponoření se do lidského termitiště . A máme volno a každý si ho užíváme posvém , Paříž je prosluněná , přímo svádí k courání , směr známe a ve čtvrt na tři se scházíme pod ocasem našeho koníka u katedrály . Máme smělý plán , totiž zdolat nejvyší " horu" Paříže Montmartre . K úpatí jsme se přiblížili metrem a k vrcholu vystoupali krásným parkem . Odměnou nám byla dominantní bazilika Sacré Coeur , krámky , hospůdky, galerie. Přes Place du Tertre , kde malíři malovali jako o život , jsme sestoupili k Moulin Rouge . A znovu do metra s vynořením se přímo pod Vítězným obloukem . Z jeho vyhlídkové terasy se nám otevřel další fantastický pohled na paprskovitě se rozebíhajících dvanáct ulic . Na šestou máme rezervovanou hospodu Le Latin , přemisťujeme se opět pod zemí a usedáme v předzahrádce příjemného podniku s přívětivou pánskou obsluhou . Kdo se nebojí , jde do žab či šneků , ti méně odvážní mají na výběr z celé palety vyhlášených francouzských dobrot . Před námi je úplně poslední cesta metrem , ještě máme za lubem rozžehnat se s Paříží pohledem z výšky . Rychlovýtahem se dostáváme do šestapadesátého patra mrakodrapu na Montparnassu . Ještě pár schodů a stojíme na vyhlídkové střeše a pod nàmi je do nekonečna se táhnoucí rozsvícené město s kouzelně iluminovanými objekty , mnohé z nich už známe důvěrně . Tak ahoj Paříiži , bylas na nás moc hodná !
Sobí lejno
1,5 kg hovězího / vepřového , krůtího / v celku osol , potři dijonskou hořčicí , vlož do pekáče a zalij do třetiny výšky šlehačkou . Přidej celou palici neoloupaného česneku a jedno pokrájené jablko . Dus v troubě pod poklicí na střední teplotu dle druhu masa . Maso vyjmi a omáčku propasíruj přes sítko .
Burgundské hovězí
1,5 kg loupané plece osol , opepři a zprudka opeč ze všech stran na oleji . Vyndej z pekáče a ve výpeku opeč do hněda deset oloupaných šalotek . Vrať maso , podlij šálkem silného hovězího vývaru , přidej snítku tymiánu , bobkový list a několik kuliček nového koření . Dus tři čtvrtě hodiny na mírném plameni pod poklicí , potom přidej na velké kusy nakrájenou mrkev , zalij celou sedmičkou červeného vína a dus ještě dvě hodiny . Maso , mrkev a koření vyjmi a ve šťávě povař tři čokoládou polévané perníky se švestkovými povidly . Vše rozmixuj tyčovým mixérem , vrať naporcované maso a podávej .
Provencálské paličky
Vymaž pekáč olivovým olejem a vyskládej do něj cik cak kuřecí paličky. Osol , opepři , posyp provencálským kořením, nahrubo nasekaným česnekem a na kousky pokrájenými černými olivami . Do všech mezer nastrkej čtvrtky neloupaných rajčat . Dej do rozpálené trouby a nepřikryté opékej cca 40 minut .
Tak si nechte chutnat ! Váš Honza




 


Když je všechno jinak

2. května 2018 v 4:48 | honza |  Pojeď se mnou
Když je všechno jinak
Kdo plánuje přesný program na Paříž na skok je bloud a fantasta . To se může CK Plustour třeba přetrhnout a slíbit klientům už tolikrát vyzkoušený a vždy hojně kvitovaný program , přijde ale víkend okolo prvního května a najednou se všechno zvrtne , jakoby to datum přivolávalo maléry . Ale pěkně popořádku . Je sobota 28.4. 2018 v Praze a Plzni se náš oranžový Neoplán dokompletoval a my si to frčíme do Paříže . Za volantem Petr s Martinem , je vedro k padnutí, to bude , panečku , výletíček ! První zradou je průtrž mračen v půlce Německa . A zrovna ve chvíli , kdy děláme povinnou zastávku . Přepečliví Němci , kteří tak rádi radí , machrují , ale hajzly mají sice na chodbě , leč zavřené . A tak nastupuje stará odborářská metoda " muži vpravo , ženy vlevo " . Na další zastávce , už hluboko ve Francii , září úplněk a nebe je pocukrované hvězdičkami , to bude ale kouzelný den ! Jo , hovínko , před Paříží už zase padá voda shůry a je pěkně sviňská zima . Aspoň že je dálnice nedělně průjezdná a my tudíž jindy tradiční cestu městem můžeme vyšperkovat o návštěvu Bastily a fotozastávku u obřího ruského kola na Concordu . Potom poklidná jízda po nejslavnější ulici na světě , po Champs Elysées , až k Vítěznému oblouku a odtud po avenue Kléber na Trocadéro , na terasu nad Eiffelovkou . To už neprší , vše vypadá růžově. Nikdy se ne radujme předčasně. Frantíci staví okolo věže jakési skleněné akvárko , ale už jej budují tak dlouho, že vlastní stavba věže s tehdejšími primitivnímu prostředky trvala kratší dobu nežli tohle veledílo . Navíc je stavba obehnána nesmyslně nekonečnými zábranami a nežli jsme došli k východní bráně , měli jsme v nohách vše , co jsme si na dnešek naplánovali . Ale nakonec zážitky zvítězily nad únavou , přece jenom pohled z třísetmetrové výšky na to mravenistě dole je úchvatný. Na srazu v parčíku dostáváme " plavenky" a instrukce jak se dostat na loď společnosti Bateaux Mouches a už si to plujeme po Seině , odpočíváme v usínacím teplíčku . Naše odpolední plány jsou ovšem zhaceny ! Stanice Alma je zavřená - rekonstrukce . Vlaky RER jezdí v hodinových intervalech neb je stávka , navíc nestaví na St Michel , odtud jsme chtěli pokračovat do Luxemburské zahrady , ta je ovšem okupována Palestinci, kteří požadují samostatný stát . Nastupuje improvizace . Jdeme z přístavu pěšo kaštanovou alejí okolo zadního traktu Grand Palais ku stanici Clemenceau a je před námi naše první cesta metrem , které naštěstí funguje normálně . Jsme učenlivá skupina , za chvíli se vynořujeme z podzemí u radnice a jdeme se podívat na kulturák Pompidou , který kdysi v sedmdesátých letech tak nadzvihl všeobecně uznávaný vkus Pařížanů. Ještě dnes , a to už jsme na ledacos zvyklí , se nad barevnou kreací dá kroutit hlavou . Neméně bizardně působí i bláznivě strakatá fontána Stravinskij v těsném sousedství gotického kostela St Marri . Na náměstí Chatelet , kde přece vždycky byly toalety , tyto jsou zrušeny , musíme svůj úděl ještě chvíli poponést . Poponášíme jej kolem Conciergerie , poslední památky na středověkou Paříž, míjíme i mohutný Justiční palác a v jeho útrobách ukrytou Svatou kapli , v uličkách Latinské čtvrti plné lákavě vypadajících hospůdek si dáváme volno , sláva ! Už jsme pěkně ucaprtaní . Sraz máme pod ocasem sochy koně s Karlem Velikým v sedle přímo před katedrálou Notre Dame , odtud hup do metra u radnice a už jsme v mrakodrapové čtvrti La Défense . Zatímco krámy s oblečením normálně fungují , potraviny jsou nedělně zavřené , to by se jeden picnul ! Bydlíme ve velké Paříž ve čtvrti Epinay sur Orge a ejhle ! Další změna , tentokrát k lepšímu , místo v hotelu Premiére classe se ubytováváme v o level lepší Campanile .
Po snídani sliníme prst a zjišťujeme , že jestliže včera bylo hnusně, dnes bude ještě hůř . Přeplněná Paříž mudruje kam se schovat a samozřejmě že všechny " kurvy šikmooký" se ženou do Louvru , kam máme namířeno i my , kulatoocí . Ke kasám to je hodina čekání , ale čekáme uvnitř , ti nad námi u pyramidy brutálně mrznou . Máme ale i tak spoustu času , sraz máme pod ocasem našeho koníka u katedrály a v té nepohodě hodinu čekáme na našeho Číňánka Tadeáše , který nám zbloudil. Nakonec jsme komplet a pod zemí se stěhujeme na sever , na kopec Montmartre . Všechno zlé je k něčemu dobré , jindy přeplněná bazilika Sacré Coeur je krásně přístupná a je v ní teploučko ! U Moulin Rouge znovu zalézáme do podzemí a vylézáme přímo pod Vítězným obloukem na Champs Elysées . Čas nás ale honí , v šest máme objednanou restauraci , musíme do Latinské čtvrti . Ta milá hospůdka se jmenuje Le Latin a my si pochutnáváme na pravém , tříchodovém menu , rodina " žabožroutů " se rozrostla o devět nových přírůstků . A je tu poslední cestování metrem , je před námi efektní rozloučení s Paříží , mazlíme se s pohledem z terasy dvousetmetrového mrakodrapu na nasvícené město pod námi , celou řadu míst poznáváme a když se Eiffelovka rozstříbří , je to pro nás signál spustit se dolů , nasednout do přistaveného busu a vydat se zpět domů . Okolnosti a počasí nám ten pařížský pobyt trochu zkomplikovaly , příště bude vše jinak , uvidíte . Ahoj váš Honza




Autosalony

19. března 2018 v 9:20 | honza |  Pojeď se mnou
AUTOSALONY
A je tu začátek další sezóny, píšeme rok 2018 a jako první se o mé služby přihlásila CK Plustour . Začátek je to ovšem trochu netradiční , místo do obvyklé Paříže mířím do Ženevy . Odpověď na otázku proč je nasnadě. Od 8. do 18.3. se tu koná tradiční, letos již pětasedmdesátý, Autosalon . A podle toho vypadá i osazenstvo našeho busu. Místo tradiční drtivé převahy žen , drtivě převažují muži všech věků, od školáků po moudré, prošedivělé nestory . Jedeme po trase Liberec, Praha, Plzeň , máme tu ale i fanoušky z Ostravy , Olomouce a Brna . Počasí je nevlídné, mlhovité a pršavé , naštěstí jedeme s Petrem a Milanem , zkušenými a vlídnými řidiči firmy Mirobus . Noční cesta " zhasnutým " Německem a Švýcarskem probíhá bez zádrhelů, před šestou už si protřepáváme nohy na pumpě před Ženevou a v sedm odstavujeme bus na obrovitém parkovišti před výstavištěm Palexpo . Hnedle vedle nás je mezinárodní letiště, krátíme si chvíle do deváté, kdy se Salón otvírá , pozorováním aeroplánů z celé Evropy , které přistávají a vzlétají v neuvěřitelně krátkých intervalech . Devátá je tu a my , malá součástka neskutečného davu , jsme uvnitř . Prostory jsou nekonečné , mraky firem tu vystavují své nablýskané mazlíčky , do aut si můžete sednout a užít si tak opojnou chvilku pomyšlení, že se někam řítíte v žihadle , na které se asi nikdy nezmůžete . Vše umocňují krásné holčiny v minišatečkách , na ty se asi také nezmůžeme , že ? Některé firmy jsou i vtipné , jejich prezentace má hlavu i patu , některé nabízejí netradiční dárky , třeba kdo si složí rubikovku , získá šest obrázkú různých Mercedesů . A některé pamatují na znavené poutníky a můžete se poválet v křeslech a cucat k tomu espresíčko zadara ! Tak tomu je třeba u pana Citroëna . Je poledne a davy houstnou , víc lidí přichází než odchází , restaurace a kavárny , kterých se zdál být dostatek , už nepřijímají , zítra vše skončí, kdo to nestihl , bude nutně litovat . Zajímavé je mrknout občas nahoru . Na rampách jsou zavěšené tisíce divadelních reflektorů , každý z nich míří jinam , celkový pohled na ně je úžasný . Ale zpět k auťákům . Jako správní vlastenci musíme pochopitelně zavítat i k našim . Škodovka vystavuje v prestižní společnosti , vlevo Wéčka, vpravo Bentley, ale naše autíčka jsou srovnatelná, taková Škoda Karoq , na počest dnešního derby vyvedená v červené a bílé , je nádherná."Škoda", že ani jedna hosteska neumí česky ! A ještě k občerstvení . Trefit se takto kosmopolitní společnosti do vkusu , to dá jistě hodně přemýšlení , ale zglajšaltovat to do hambáčů , baget a coca coly ? Kde jsou švýcarské a francouzské sýry , kde jsou slané koláče a kam se poděla ta jejich čokoláda ? Inu , globalizace dorazila už i na Autosalón ! Uválení , pošlapaní, ale nad míru spokojení scházíme se ve čtyři u autobusu a odjíždíme do Ženevy projít si staré město , dát si v klidu kafčo nebo vínko a nebo jen tak si pocourat . Ale i s bolavýma nožkama musíme zdolat ten kopec , na jehož vrcholu stojí katedrála svatého Petra , ranná , surová gotika , kousek od ní je radnice, kde byla v roce 1864 podepsána Ženevská konvence o šetrnějším zacházení s civilisty i zajatci během válek, ještě nám zbývá krásný park na místě bývalých hradeb a už jsme zase na té nejrušnější ulici Rue de croix d´ Or plné drahých obchodů a hospod a tady konečně dostáváme to slibované volno . Odjíždíme od vodotrysku a květinových hodin , na Expu nabíráme ty vytrvalce a už míříme zpêt domů. Paní Zima nám cestou domů předvedla, že to ještě nezabalila , cestujeme ve vánici po zasněžených dálnicích , ale konec dobrý, všechno dobré , náš auto trip končí , čau Ženevo , už se těšíme na ten Salón pařížský !
Ahoj váš Honza



Dezertíky

29. ledna 2018 v 15:32 |  Dezerty
Dezertíky
Tarte aux merenques
Jedno velké balení sušenek Lotus rozdrť na drobečky a smíchej s osminkou rozpuštěného másla. Vypracuj těsto a vyplň jím formičky. Vyšlehej citrónovou šťávu, vanilkový pudink, máslo, cukr a dva žloutky a vše naplň do formiček. Ozdob pusinkami ze sněhu z bílků a dej zapéct na dvacet minut do trouby na 180 stupňů.
Pomerančový dort
Rozmixuj jeden velký , oloupaný pomeranč, jeden hrnek vody, jeden hrnek hladké mouky, jeden hrnek cukru, jeden hrnek rozinek a jeden prášek do pečiva. Nalij do vymaštěné formy a dej upéct.
Broskvové "chutney"
Na oleji nech zezlátnout jednu na drobno nakrájenou cibuli, zasyp lžící hnědého cukru, přidej špetku chilli a lžíci octa a nech pět minut povařit. Potom přidej tři na kostičky nakrájené , oloupané broskve a nech vystydnout. Podávej k minutkám.
Biscuit de pommes
Vymíchej čtyři žloutky s 200 g cukru, přidej 200 g ořechů, 200 g bílého jogurtu a 200 g nastrouhaných jablek, doplň hrnkem hladké mouky, jednou lžící citrónové šťávy, jednou lžící oleje a lžičkou jedlé sody a opatrně vmíchej sníh z bílků. Nalij do vymaštěného pekáče peč na 160 stupňů cca půl hodiny.
Créme brulée
Do čtvrt litru smetany dej 30 g krupicového cukru a obsah lusku vanilky, svař a nech vychladnout. Do vlažné hmoty zašlehej dva žloutky a panáka koňaku a vlij do zapékacích misek. Misky vlož do pekáče s vodou tak, aby voda sahala do poloviny misek a zapeč v troubě vyhřáté na 160 stupňů cca jednu hodinu. Nech zchladnout a dej do lednice. Před podáváním posyp povrch hnědým cukrem a letlampičkou nech zkaramelizovat.
Pařížské košíčky
200 g hladké mouky, 200 g změklého másla, 100 g moučkového cukru, jednoho vejce, citrónovou kůru i šťávu a 50 g mletých mandlí smíchej a vypracuj pevné těsto. Dej odpočinout na půl hodiny do lednice.
250 g smetany svař, přidej 100g hnědého cukru, lžíci kakaa a odstav. Do horké smetany dej rozpustit 100 g hořké čokolády a 100 g másla a vymíchej dohladka. Krém nech ztuhnout v ledničce.

Odleželé těsto rozválej a vykrájej kolečka o průměru košíčků a vylož je jimi. Rozlož na plech, popíchej dna a peč v troubě na 200 stupňů 20 minut. Po mírném vychladnutí vyklop z košíčků a nech zcela vychladnout. Vystydlý krém nech při pokojové teplotě povolit, pořádně znovu vymíchej a pomocí cukrářského sáčku nastříkej do košíčků. Ozdob dle fantazie, nech znovu vychladit a podávej.

Vychytávky

29. ledna 2018 v 15:31 |  Hlavní jídla
Francouzské kuře na paprice
Na másle osmaž cibuli. Na plechu opeč 4 kapie na trošce obyčejného oleje. Přidej k cibuli, popraš sladkou paprikou, prosmaž a zalij kuřecím vývarem. Provař, rozmixuj a přidej šlehačku. Krůtí steaky osol, opepři a osmaž zprudka po obou stranách dozlatova. Do talíře dej široké nudle, na ně kuřecí maso, zalij omáčkou.
Pikardské závitky
Půl kila mletého vepřového zamíchej do opečené slaniny s cibulí, osol a opepři a zabal do kapustových listů / tuhé středy listů seřízni / . Vyskládej do vymazaného pekáče na střídačku s uvařenými neoloupanými bramborami, které lehce pěstí rozmáčkni. Podlij sklenicí bílého vína a upeč v troubě.
Králík na hořčici
Králíka naporcuj, osol a opeč na oleji. Maso dej stranou a do výpeku vlož snítku šalvěje a tymiánu a nech rozvonět. Přidej stroužek česneku, lžíci dijonské hořčice, lžičku octa /nebo sklenku bílého vína / , vrať maso, přidej na větší kusy nakrájenou karotku a celé hlavičky žampiónů. Peč nepřikryté cca jednu hodinu.
Soufflé
Do horkého bešamelu / máslová jíška rozředěná mlékem / přidej dijonskou hořčici, sůl, pepř , žloutek a nastrouhaný sýr a opatrně vmíchej sníh z bílku. Koláč z křehkého těsta předpeč, pokryj bešamelem, posyp sýrem a dej zapéct.
Plněné lilky
Lilky rozpul a vydlabej. V míse smíchej vnitřky lilků, šunku, mozarelu, parmazán, rajčata a vejce, osol a dochuť hrstí zelené petrželky. Lilky naplň a upeč v troubě.
Normandský koláč
Začni tím, že si dáš vybalený camembert do mražáku. Než ztuhne, vyrob si křehké těsto z osminky másla a čtvrt kila hladké mouky , soli a půl skleničky studené vody a nech v lednici odpočinout. Potom rozválej dvě placky , jednu větší , tu menší dej na pečící papír na plech. Camembert propíchej ostrým nožem a do zářezů nastrkej tenké plátky česneku. V pánvi opeč panzettu dokřupava a dej stranou. V tuku opeč nakrájenou cibuli, lžičku cukru a lístky tymiánu až vše zkaramelizuje. Zvyš plamen, přilij dvě deci bílého vína a nech zcela odpařit. Do středu těsta polož sýr a na něj navrstvi zkaramelizovanou cibuli.Třícentimetrový okraj těsta potři vajíčkem, druhý plát přetáhni , okraje spoj a přetáhni do středu, pomačkej vidličkou, povrch ozdob jemnými zářezy od středu do stran, potři rozšlehaným vejcem a dej zapéct na 40 minut do trouby na 180 stupňů.

receptíky

14. ledna 2018 v 10:47 | honza |  Hlavní jídla
Francouzské kuře na paprice
Na másle osmaž cibuli. Na plechu opeč 4 kapie na trošce obyčejného oleje. Přidej k cibuli, popraš sladkou paprikou, prosmaž a zalij kuřecím vývarem. Provař, rozmixuj a přidej šlehačku. Krůtí steaky osol, opepři a osmaž zprudka po obou stranách dozlatova. Do talíře dej široké nudle, na ně kuřecí maso, zalij omáčkou.
Pikardské závitky
Půl kila mletého vepřového zamíchej do opečené slaniny s cibulí, osol a opepři a zabal do kapustových listů / tuhé středy listů seřízni / . Vyskládej do vymazaného pekáče na střídačku s uvařenými neoloupanými bramborami, které lehce pěstí rozmáčkni. Podlij sklenicí bílého vína a upeč v troubě.
Králík na hořčici
Králíka naporcuj, osol a opeč na oleji. Maso dej stranou a do výpeku vlož snítku šalvěje a tymiánu a nech rozvonět. Přidej stroužek česneku, lžíci dijonské hořčice, lžičku octa /nebo sklenku bílého vína / , vrať maso, přidej na větší kusy nakrájenou karotku a celé hlavičky žampiónů. Peč nepřikryté cca jednu hodinu.
Soufflé
Do horkého bešamelu / máslová jíška rozředěná mlékem / přidej dijonskou hořčici, sůl, pepř , žloutek a nastrouhaný sýr a opatrně vmíchej sníh z bílku. Koláč z křehkého těsta předpeč, pokryj bešamelem, posyp sýrem a dej zapéct.
Plněné lilky

Lilky rozpul a vydlabej. V míse smíchej vnitřky lilků, šunku, mozarelu, parmazán, rajčata a vejce, osol a dochuť hrstí zelené petrželky. Lilky naplň a upeč v troubě.

ahoj moji milí cestovatelé

8. ledna 2018 v 11:25 | honza |  Aktuální písmenka
Ahoj moji milí cestovatelé !
Pokud se vám naše společné cestování zalíbilo, je nejvyšší čas seznámit vás s tím, co mám letos / 2018 / zalubem ! Páteří letošních projektů jsou dvě CK, které mě zaměstnávají již drahnou řádku let. Jsou to CK PLUSTOUR z Nového Boru a CK GEOPS z matičky Prahy.
CK PLUSTOUR / www.plustour.cz / a Paříže. U všech je jednotná cena 3.940,- Kč, která zahrnuje příplatek za "dvoulůžák " a dvě snídaně. Při třech osobách na pokoji si odečtěte z celkové ceny 360,- Kč.
14. - 18.3.
29.3. - 2.4.
27.4. - 1.5.
4. - 8. 5.
23. - 27.5.
26. - 30.9.
24. - 28. 10.
CK GEOPS / www.geops.cz / a okruhy Francií. Ceny jsou bez snídaní.
PIKARDIE 2. - 8. 7. 10.490,- A 7
Požehnaná a turisty opomíjená část Francie, každý den je o něčem jiném. Obrovité katedrály, stará města, válečná bojiště včetně "našeho" Kresčaku, mondénní letoviska na břehu La Manche, přístavy, největší akvárium v Evropě, podivuhodné Flandry, hrady a zámky, jeskyně s podzemní řekou v Belgii, tečka ve starobylých Cáchách.
BURGUNDSKO 6. - 12.8. 8.990,- A 19
Kombinace přírodních krás - vyvěračka řeky Loue, pohoří Jura , krajina vinohradů a děl lidských rukou, románské kostelíky, stará města, BEAUNE, DIJON, BESANCON, TOURNUS, AUTUN, TROYES, REMEŠ, ochutnávání vynikajících víneček.
LANGUEDOC A ROUSSILLON 12. - 19.8. 12.390,- A 21
Podivuhodný kraj při pobřeží Lví zátoky, pradávná francouzská historie, katarské hrady na převysokých kopcích, neuvěřitelný kanál Midi, MONTPELLIERS, BÉZIERS, NARBONNE, PERPIGNAN, COLLIOURE, výlet žlutým vláčkem do Pyrenejí a zajímavá turistika, a pozor ! Denně koupání !!!
NORMANDIE 21. - 26.8. 7.990,- A 4
Sever Francie při pobřeží kanálu La Manche s kouzelným vnitrozemím, vesnice s doškovými střechami, stopy Johanky z Arku, ROUEN se svými kostely, vyloďovací pláže, BAYEUX a světoznámá tapiserie královny Matyldy, krajina " obrýlených" kraviček a vynikajících sýrů.
ALSASKO 30.8. - 3.9. 5.690,- A 15
Země v historii sdílená Francouzi a Němci a poznamenaná oběma vlivy, kopcovitá se starými hrady, hrázděnými vesnicemi s muškáty v oknech, všudypřítomnými čápy, země s vynikajícími suchými víny a úžasnými pokrmy. Nepřijdete ani o katedrály a historické středy měst ŠTRASBURK A COLMAR.
CK HAPTOUR / www.haptour.cz /
KRAKOV 14. - 16.4. cena zatím nestanovena
Dva noclehy v krásném hotelu v centru Krakova s bohatými snídaněmi, seznámení se s bývalým královským městem s univerzitou, množstvím kostelů, hradem WAWEL nad řekou Vislou, WIELICZKA a unikátní solné doly, fakultativně OSVĚTIM.
ADVENTY - v předvánočním čase jednodenní výlety za atmosférou tržnic, za vůní svařáků a punče, za opečenými koleny a klobásami a za nákupy netradičních dárků.
CK TULAČKA / www.tulacka.cz /
Jednodenní zájezdy za krásami naší vlasti, ale i do blízkého zahraničí, sledujte katalog a komunikujte s majitelkou.
Ať se vám daří v roce 2018, najděte si čas na cestování a ty naše pokecy po večerech s vínem a smraďochy, ukradnout vám můžou peněženku nebo kočár, ale zážitky ? To ne !


ČERTI A ČERTICE

18. prosince 2017 v 14:53 | Honza |  Pojeď se mnou
Čerti a čertice
V pět ráno 16.12. 2017 se na libereckém Rybníčku nesměle okukovala partička cestovatelů , která si u CK TULAČKA pro adventní sobotu vybrala českokrumlovské vánoční trhy a velkolepou podívanou na živé čerty v nedaleké Kaplici . Aby se bus zaplnil , nabíráme ještě v Jablonci , na Huse , v Mnichově Hradišti a v Praze . A když se konečně rozednívá , svištíme si to po té slavné Dé jedničce . Ale sobotní provoz je řiďounký , hezky nám to odsýpá , za chvíli odbočujeme a míříme na jih . U Čerčan u Sázavy si povídáme o prvních trampských osadách , které vygenerovaly taková jména jako je Soňa Červená nebo pánové Voskovec a Werich . V nedalekém Benešově zase řečnila po tři hodiny vdova po Jiříkovi z Poděbrad Johanna a apelovala na smíření s katolíky kvůli blahu vlasti . Taky tu absolvovali místní gympl Vladislav Vančura a Michael Viewegh . Vpravo vidíme jako na dlani zámek Konopiště , posledním majitelem byl František Ferdinand d´ Este , zastřelený i se svou ženou Žofií Chotkovou v Sarajevu . Dalším zámkem na trase jsou Vrchotovy Janovice , rodové sídlo Sidonie Nádherné , mecenášky umění . Čapí hnízdo po naší levé ruce zase vypráví novodobou historii o politické vyčůranosti . Nová dálnice vede okolo Tábora , musíme zapojit fantazii, abychom si představili kořeny husitství , u Sezimova Ústí se dozvídáme , že se tu narodil pan prezident Beneš a je tu také pohřben, v Plané nad Lužnicí chalupařil a rybařil Rudolf Hrušínský a v jeho stopách jde i syn Ruda , navíc obec obohatil i pěknou sbírkou obrazů . Ve Veselí nad Lužnicí se slévají dvě kouzelné jihočeské řeky Lužnice a Nežárka , je to i ráj vodáků a slavným rodákem je nechvalně proslulý Lubomír Štrougal . A to už jsme v Českých Budějovicích , ve městě založeném Přemyslem Otakarem ll. , dnes organizátorem Země živitelky a taky místem , kde se jako přátelé setkali hned po válce Amíci s Rusáky . Za chvíli už nám cedule dávají na vědomí , že se blížíme do Českého Krumlova . Parkuje se u sportovního areálu za zámkem , k němu se musí vystoupat pěknou stezkou a nahoře už to je o zážitcích . Mohlo by jich být i víc , ale jeden ze skvostů - barokní zahrada , je v zimě zavřený . Ale i to , co nám " zbylo" , je dechberoucí . Už zámek samotný je impozantní , rody Vítkovců , Rožmberků , Eggensbergů , Schwarzenbergů a Lobkoviců se usilovně snažily stavbu zvelebovat a výsledkem je přemohutný komplet budov pospojovaných pěti nádvořími a unikátním přemostěním Na Plášti . Z hradeb se otvírá jeden z turisticky nejvyhledávanějších pohledů . Pod námi je Vltava s jezem , dřevěný Lazebnický most , červené a černé střechy , které dávají tušit , že se město skládá z uzounkých uliček , věže kostelů . Sestupujeme podhradím zvaným Latrán a na druhém břehu se stáváme účastníky místního adventního trhu . Svařáček , grog a punč jsou všudypřítomné , stejně tak klobásy a trdelníky , trochu tu postrádáme pokrmy z ryb , proboha , vždyť jsme v rybníkářské oblasti ! A taky chytit se v nějaké hospodě za účelem poobědvání je problém , jedna rezervace vedle druhé . Ale jinak paráda , Český Krumlov je faktickou perlou a jedinečným turistickým hitem . Ve tři hodiny se přesouváme do nedaleké Kaplice , máme totiž za lubem zamíchat se mezi davy na kaplickém náměstí . A proč ty davy ? No přece protože tu dnes proběhne Krampuschlauf ! A co že to jako je ? To se sejdou čerti ze Střední Evropy a předhánějí se v tom , která parta bude nejstrašidelnější . Vlastnímu laufu předchází vystoupení motorkářů , bubeníků a chůdochodců , všude se pečou vepřová žebra , lucifersky voní . V 18.00 , po čertech přesně , to všechno začíná . Šestadvacet souborů definuje městem , příšery přelézají kovové zábrany a kradou dětem čepice , ďábelská metalika hraje na plné pecky , ohně hoří a čmoudí , Kohák se snaží být vtipný , les mobilů nad hlavami zvědavců a tu a tam ďáblice s pekelným výstřihem ! Hodně dobrá zábava . My to ale máme pořádný flák domů , míříme k busu a s Milošem za volantem uháníme zpět . A slibujeme si , že jsme se neviděli naposledy . Ahoj váš Honza





Kam dál